ECLI:CZ:NS:2013:30.CDO.2506.2013.1
sp. zn. 30 Cdo 2506/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Lubomírem Ptáčkem, Ph.D., v právní věci žalobce B. V. , proti žalované České republice - Ministerstvo spravedlnosti , se sídlem Praha 2, Vyšehradská 16, o zaplacení částky 500.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 27 C 233/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. října 2012, č.j. 53 Co 212/2012-39, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. října 2012, č.j. 59 Co 212/2012-39, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 11. ledna 2012, č.j. 27 C 233/2010-20, jímž byla zamítnuta žaloba na zaplacení částky 500.000,- Kč, představující náhradu nemateriální újmy, která měla žalobci vzniknout pro nepřiměřenou délku řízení, ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 7 C 77/2006.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“) věc projednal podle hlavy třetí, části čtvrté o.s.ř. (ve znění účinném od 1. 1. 2013, bod 1. čl. II zákona č. 404/2012 Sb.) bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta prvá o.s.ř.) a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§240 odst. 1 o.s.ř.) dospěl k závěru, že věcnému rozhodnutí o dovolání brání nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Ustanovení §241 o.s.ř., které určuje tzv. povinné (nucené) zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit (postupem uvedeným v ustanovení §241b odst. 2 o.s.ř.), bez jejíhož splnění však nelze meritorně (věcně) rozhodnout o dovolání.
V posuzované věci žalobce, který je fyzickou osobou, podal včasné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byl zastoupen advokátem, dovolání nebylo advokátem sepsáno a nebylo prokázáno (a ani tvrzeno), že by žalobce měl právnické vzdělání [§241 odst. 2 písm. a), §241 odst. 4 o.s.ř.].
Dovolatel ve svém dovolání současně požádal o bezplatné ustanovení právního zástupce a předložil prohlášení o svých majetkových a výdělkových poměrech. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. února 2013, č.j. 27 C 233/2010-50, soud neustanovil dovolateli právního zástupce pro vyhotovení dovolání s tím, že dovolatel nedoložil řádně své majetkové poměry, bezúspěšně uplatňuje právo, a že ustanovení právního zástupce je pouze výjimečný prostředek, který by neměl být nadužíván.
Městský soud v Praze dne 31. května 2013, č.j. 53 Co 211/2013-56, potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
Následně Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 1. července 2013, č.j. 27 C 233/2010-57, vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta, aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání a k tomu mu stanovil lhůtu 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení. Toto usnesení bylo dovolateli řádně doručeno dne 4. července 2013. Nicméně, na tuto výzvu dovolatel nijak nereagoval a nedostatek povinného (nuceného) zastoupení neodstranil.
Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení a to i přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 věta před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o.s.ř. a řízení zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b věta před středníkem, §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věta první o.s.ř., kdy žalobce procesně zavinil zastavení dovolacího řízení, žalované však náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. srpna 2013
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu