ECLI:CZ:NS:2013:30.CDO.3503.2013.1
sp. zn. 30 Cdo 3503/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Lubomírem Ptáčkem, Ph.D., v právní věci žalobce V. D. , proti žalované 1) České republice - Ministerstvu spravedlnosti České republiky, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu nemajetkové újmy, ve věci vedené u Okresního soudu v Ostravě, pod sp. zn. 33 C 372/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. května 2013, č.j. 8 Co 457/2013-322, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce podal dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. května 2013, č.j. 8 Co 457/2013-322, jímž bylo potvrzeno usnesení o zamítnutí návrhu žalobce na zproštění JUDr. Sobčíka z funkce opatrovníka a ustanovení nového zástupce pro toto řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) věc projednal podle hlavy třetí, části čtvrté o. s. ř. (ve znění účinném od 1. 1. 2013, bod 1. čl. II zákona č. 404/2012 Sb.) bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta prvá o. s. ř.) a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§240 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že věcnému rozhodnutí o dovolání brání nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Ustanovení §241 o. s. ř., které určuje tzv. povinné (nucené) zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit (postupem uvedeným v ustanovení §241b odst. 2 o. s. ř.), bez jejíhož splnění však nelze meritorně (věcně) rozhodnout o dovolání.
V posuzované věci žalobce, který je fyzickou osobou, podal včasné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byl zastoupen advokátem, dovolání nebylo advokátem sepsáno a nebylo prokázáno (a ani tvrzeno), že by žalobce měl právnické vzdělání [§241 odst. 2 písm. a), §241 odst. 4 o. s. ř.].
Žalobce podal proti usnesení Krajského soudu v Ostravě dovolání (dále jen „dovolatel“), kde uvedl, že opatrovník JUDr. Sobčík nezaložil jím označené důkazy do spisu a zabránil tak jejich projednání v souladu s Listinou základních práv a svobod, a proto by měl být zbaven funkce opatrovníka. Dovolatel dále požádal o ustanovení advokáta pro dovolací řízení. Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 6. srpna 2013, č.j. 33 C 372/2008-336, zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce pro podání dovolání. Toto usnesení bylo dovolateli doručeno 21. 8. 2013 a nabylo právní moci dne 6. 9. 2013. Následně byl dovolatel usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 9. 2013, č.j. 33 C 372/2008-341, vyzván, aby si pro podání dovolání zvolil advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání a byl poučen o důsledcích své nečinnosti. Nicméně, na tuto výzvu dovolatel reagoval pouze žádostí o vyloučení soudkyně a nedostatek povinného (nuceného) zastoupení nijak neodstranil.
Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení a to i přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto řízení o dovolání žalobce - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení §241b odst. 2 věta před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. listopadu 2013
JUDr. Lubomír P t á č e k, Ph.D.
předseda senátu