ECLI:CZ:NS:2013:30.CDO.3962.2013.1
sp. zn. 30 Cdo 3962/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Pavla Vrchy, v právní věci žalobce Ing. R. S., zastoupeného JUDr. Martinem Kölblem, advokátem se sídlem v Praze 1, Štěpánská 39, proti žalovanému JUDr. Z. A., o ochranu osobnosti , vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 31 C 115/2009, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. května 2013, č.j. 3 Co 150/2012-164, takto:
Dovolání žalovaného se odmítá.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 17. května 2013, č.j. 3 Co 150/2012-164, odmítl podle §211 za použití §43 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. června 2012, č.j. 31 C 115/2009-145, kterým nebylo přiznáno žalovanému osvobození od soudních poplatků.
Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podal žalovaný dovolání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. ledna 2013, a nejdříve se zabýval otázkou přípustnosti tohoto dovolání.
Dovolání není přípustné, protože směřuje proti usnesení odvolacího soudu, proti němuž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4 o.s.ř. (§238 odst. 1 písm. f/ o.s.ř.). Přípustnost dovolání nezakládá ani nesprávné poučení odvolacího soudu, že dovolání je přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. prosince 2013
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu