ECLI:CZ:NS:2013:30.ND.172.2013.1
sp. zn. 30 Nd 172/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Pavla Vrchy, ve věci žalobkyně Ing. L. P. , proti žalované České republice – Ministerstvu zemědělství, se sídlem v Praze 1, Těšnov 17, zastoupené JUDr. PhDr. Oldřichem Choděrou, advokátem se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 12, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 1/2010, o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, rozhodujících o odvolání a námitce podjatosti soudkyně Městského soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 56/2013, takto:
Námitka podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze Mgr. Dagmary Javůrkové, JUDr. Ludmily Říhové a JUDr. Karla Podolky, uplatněná žalobkyní ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 1 Co 56/2013, se odmítá.
Odůvodnění:
Ve shora uvedené věci vznesla žalobkyně v podání doručeném na soud prvního stupně dne 10. 8. 2012 námitku podjatosti proti soudkyni Městského soudu v Praze JUDr. Dagmaře Stamidisové a soudcům Vrchního soudu v Praze, Mgr. Dagmaře Javůrkové, JUDr. Ludmile Říhové a JUDr. Karlovi Podolkovi, která byla doplněna podáním ze dne 23. 10. 2012, 8. 3. 2013 a 4. 5. 2013.
Výše uvedenou námitku podjatosti spolu se spisem předložil Vrchní soud v Praze přípisem ze dne 12. 3. 2013, č. j. 30 Nd 172/2013-1, Nejvyššímu soudu, a to s připojením písemných vyjádření dotčených soudců Vrchního soudu v Praze, že nikdo z nich nemá žádný poměr k věci a k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemá žádný vztah. Nemají jakékoliv osobní propojení ani kontakty na Ministerstvo zemědělství.
Podle §14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle §15a odst. 2 o. s. ř. je účastník povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů poté, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).
Podle §15a odst. 3 o. s. ř. musí být v námitce podjatosti vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.
Podle §15b odst. 1 o. s. ř. předloží soud věc k rozhodnutí o námitce podjatosti s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu. Z tohoto důvodu se Nejvyšší soud zabýval pouze námitkou podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze.
Podle §16 odst. 2 o. s. ř. opožděně podanou námitku (§15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne.
Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou včasnosti uplatněné námitky podjatosti a shledal, že byla uplatněna opožděně. Především je totiž nutno mít na zřeteli, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděli-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, mohou námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděli.
Žalobkyně v doplnění námitky podjatosti ze dne 4. 5. 2013 uvedla, že se o podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze dozvěděla v odvolacím řízení, ve kterém Vrchní soud v Praze rozhodoval ve věci sp. zn. 37 C 1/2010, vedené u Městského soudu v Praze. Vrchní soud v Praze v této věci rozhodoval naposledy dne 23. 2. 2012 za přítomnosti žalobkyně. Jestliže žalobkyně uplatnila námitku podjatosti podáním doručeným soudu dne 10. 8. 2012, podala ji po uplynutí lhůty stanovené v §15a odst. 2 o. s. ř., tedy opožděně. O právu vyjádřit se k osobám soudců ve smyslu §15a odst. 1 o. s. ř. přitom byla žalobkyně řádně poučena již v usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 1. 2011, č. j. 37 C 1/2010 – 51.
Nejvyšší soud proto námitku podjatosti vznesenou žalobkyní jako opožděnou podle ustanovení §16 odst. 2 o. s. ř. odmítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 14. srpna 2013
JUDr. František I š t v á n e k
předseda senátu