ECLI:CZ:NS:2013:30.ND.243.2013.1
sp. zn. 30 Nd 243/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Františka Ištvánka ve věci žalobce M. H. , právně zastoupen Mgr. Michaelou Kochmanovou, advokátkou se sídlem Praha 2, Jaromírova 789/2, proti žalovaným 1) D. H., právně zastoupené JUDr. Ondřejem Kochmanem, advokátem se sídlem Praha 2, Londýnská 674/55 a 2) nezletilému G. R. H. , zastoupen Úřadem pro mezinárodní ochranu dětí, se sídlem Brno, Šilingrovo náměstí 3/4, v řízení o popření otcovství, ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7, pod sp. zn. 10 C 203/2012, o určení místní příslušnosti , takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 10 C 203/2012 se přikazuje Obvodnímu soudu pro Prahu 7.
Odůvodnění:
Žalobou doručenou dne 17. 10. 2012 na Obvodní soud pro Prahu 7, se žalobce domáhal určení, že není otcem nezletilého G. R. H., z matky D. H.
Obvodní soud pro Prahu 7 vyslovil usnesením ze dne 3. června 2013, č.j. 10 C 203/2012-28, svoji místní nepříslušnost. Obvodní soud pro Prahu 7 zjistil, že první žalovaná a druhý žalovaný jsou českými občany, žádný z účastníků nemá v České republice bydliště, ani se zde nezdržuje, a proto zde není ani obecný soud ve smyslu ustanovení §85 odst. 1 o. s. ř. Jelikož věc patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí, Obvodní soud pro Prahu 7 předložil věc Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu pro projednání věci.
První žalovaná podala k Nejvyššímu soudu vyjádření, kdy uvedla, že má hlášeno trvalé bydliště v České republice, a to v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 7, kde se bude i nadále zdržovat, a to i s druhým žalovaným.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §11 odst. 1, věta druhá, o. s. ř. pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době zahájení.
Soud prvního stupně správně uzavřel, že z ustanovení §40 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, vyplývá, že v posuzované věci je dána pravomoc českých soudu, když 1) žalovaná a 2) žalovaný, kteří jsou českými státními občany, nemají v České republice obecný soud ve smyslu ustanovení §85 odst. 1 o. s. ř., a že je tedy na Nejvyšším soudu, aby určil místě příslušný soud pro projednání věci.
Nejvyšší soud České republiky, nemůže s ohledem na zásadu perpetuatio fori, vztahující se k okamžiku zahájení řízení (srov. ustanovení §11 odst. 1 o. s. ř), přihlédnout ke změně trvalého bydliště první žalované pro založení místní příslušnosti soudu, ke kterému došlo v průběhu dovolacího řízení. Nicméně ze spisu je zřejmé, že Obvodní soud pro Prahu 7 již rozhodoval ve věci rozvodu manželství mezi žalobcem a první žalovanou a současně byla u tohoto soudu podána žaloba na popření otcovství a soudem již byly provedeny některé úkony v této věci, a proto má Nejvyšší soud za to, že zde nejsou žádné okolnosti, které by ospravedlňovaly závěr, že účelněji, rychleji a hospodárněji by byla věc projednána jiným soudem. Proto přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení vyjádřené v ustanovení §6 o. s. ř. - podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud určil, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 7.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. října 2013
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu