ECLI:CZ:NS:2013:30.ND.371.2012.1
sp. zn. 30 Nd 371/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., ve věci žalobkyně A. M. , proti žalované Global Innovation s. r. o. , IČO 289 49 862, se sídlem v Praze 10, náměstí Přátelství 1518/3, o zaplacení 11.990,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 19 C 283/2012, o návrhu žalobkyně na přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Třebíči, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 19 C 283/2012 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Třebíči.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne 22. 8. 2012 žalobu, kterou se po žalované domáhá zaplacení částky 11.990,- Kč s příslušenstvím z titulu odstoupení od kupní smlouvy. Poté, co byla informována o nařízení jednání na 18. 10. 2012, žalobkyně navrhla, aby věc byla přikázána Okresnímu soudu v Třebíči, který sídlí v místě jejího bydliště. Návrh odůvodnila svým věkem (85 let) a zdravotním stavem – trpí artrózou v koleni, má špatnou krční páteř a ztrácí rovnováhu, proto by pro ni cesta do Prahy byla velmi vyčerpávající a „mimo její možnosti“. Žalovaná se k návrhu na přikázání věci ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Místně příslušný soud předložil návrh podle §12 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dne 2. 11. 2012 Nejvyššímu soudu k rozhodnutí. Žalobkyně na výzvu Nejvyššího soudu doložila dne 16. 1. 2013 svůj zdravotní stav lékařskou zprávou.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně také z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by měla být věc přikázána (§12 odst. 3 o. s. ř.).
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodnímu soudu pro Prahu 9) a soudu, jemuž má být věc přikázána (Okresnímu soudu v Třebíči) návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána navrhovanému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že výlučná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat - v daném případě místní příslušnost stanovená podle §85 odst. 3 o. s. ř. - je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou ze zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
Důvody vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do ústavně zaručené zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do citovaného ústavního principu. V projednávané věci žalobkyně svůj návrh na delegaci odůvodňuje okolnostmi, které je nutno, z hlediska úvah o naplnění předpokladů pro delegaci věci z důvodu vhodnosti, považovat za relevantní. Nejvyšší soud již v rozhodnutí ze dne 28. 6. 2012, sp. zn. 25 Nd 188/2012, dospěl k závěru, že zejména nepříznivý zdravotní stav a majetkové poměry jsou považovány za mimořádnou okolnost, která umožňuje vyhovět návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti. Jestliže žalobkyně zmiňuje svůj vysoký věk (85 let) a nepříznivý zdravotní stav, Nejvyšší soud k tomu dodává, že tyto skutečnosti doložené lékařskou zprávou v kombinaci se značnou vzdáleností mezi bydlištěm žalobkyně a sídlem místně příslušného soudu (nejkratší cestou po silnici více než 150 km, po železnici více než 200 km), představují okolnost, která odůvodňuje postup podle §12 odst. 2 o. s. ř. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 33 Nd 335/2012). Navíc žalovaná, ač jí k tomu byla dána příležitost, žádné námitky proti uvedenému postupu nevznesla.
Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud České republiky návrhu žalobkyně na přikázání věci Okresnímu soudu v Třebíči z důvodu vhodnosti vyhověl a věc podle §12 odst. 2 o. s. ř. tomuto soudu přikázal.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 28. února 2013
JUDr. František I š t v á n e k, v. r.
předseda senátu