ECLI:CZ:NS:2013:32.CDO.2355.2013.1
sp. zn. 32 Cdo 2355/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně GE Money Auto, s.r.o. , se sídlem v Praze 4, Vyskočilova 1422/1a, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 60112743, zastoupené JUDr. Miroslavem Nyplem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Dukelská třída 15/16, proti žalovanému J. S. , zastoupenému Mgr. Matějem Kopřivou, advokátem se sídlem v Ostravě, 28. října 438/219, o zaplacení 95 863,14 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 8 EC 292/2011, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. listopadu 2012, č. j. 72 Co 240/2012-53, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Dovolání žalovaného proti v záhlaví označenému usnesení, jímž Městský soud v Praze změnil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 3. února 2012, č. j. 8 EC 292/2011-36, ve znění usnesení ze dne 15. srpna 2012, č. j. 8 EC 292/2011-50, tak, že se místní nepříslušnost Obvodního soudu pro Prahu 4 nevyslovuje, není přípustné.
Se zřetelem k datu vydání usnesení odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 7. článku II., části první, přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – občanský soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2012 (dále též jen „o. s. ř.“). Novelu občanského soudního řádu, k níž došlo s účinností od 1. ledna 2013 zákonem č. 404/2012 Sb., proto nelze – jak nesprávně dovozoval dovolatel – v souzené věci použít.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení (a rozsudku) odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně o vyslovení jeho místní nepříslušnosti, nelze podřadit žádnému z usnesení, proti nimž zákon připouští dovolání v ustanoveních §238, §238a a §239 o. s. ř.
Dovolání není přípustné ani podle ustanovení §237 o. s. ř. upravujícího přípustnost dovolání rovněž proti usnesení (a rozsudku) odvolacího soudu, ovšem pouze za podmínky, že jím bylo rozhodnuto ve věci samé. Protože napadené usnesení odvolacího soudu nemá povahu rozhodnutí ve věci samé, není dovolání přípustné ani podle §237 o. s. ř.
Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud je proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), usnesením odmítl pro nepřípustnost [§243b odst. 5 věta první a §218 písm. c) o. s. ř.].
O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo v řízení rozhodováno, protože rozhodnutím o dovolání řízení ve věci nekončí (srov. §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. listopadu 2013
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu