ECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.3113.2012.1
sp. zn. 33 Cdo 3113/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce K. C. , s místem podnikání v Olešné 200, identifikační číslo 12537225, zastoupeného JUDr. Jiřím Černým, advokátem se sídlem v Rakovníku, Vysoká 92, proti žalované A. Charouz, spol. s r. o. se sídlem v Praze 1, Těšnov 1/1059, identifikační číslo 15888436, zastoupené JUDr. Josefem Pávkem, advokátem se sídlem v Praze 10, Černokostelecká 116, o 452.313,- Kč, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11 Cm 62/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. května 2012, č. j. 12 Cmo 42/2012-81, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.596,10 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Josefa Pávka advokáta.
Odůvodnění:
Dovolání proti v záhlaví uvedenému rozsudku Vrchního soudu v Praze, které není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012 (čl. II. bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., dále jen „o. s. ř.“), nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť hodnocením v dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř).
Předpokladem přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam. Podle §237 odst. 3 o. s. ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží.
Přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je podmíněna nejen tím, že rozhodnutí je zásadního významu z hlediska svého obecného dopadu do poměrů sporů jiných (obdobných), nýbrž i tím, že dotčené právní posouzení věci je významné pro věc samu. Tento předpoklad nesplňuje situace, kdy řešení příslušné právní otázky se nemůže projevit v poměrech dovolatele, tedy zůstane-li jeho postavení vůči druhé straně sporu (ve vztahu žalobce - žalovaná) nezměněno. Jinak řečeno, spočívá-li rozsudek, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání věcně projednatelné, jestliže věcnému přezkumu posouzení byť jediné právní otázky brání to, že není splněna podmínka jejího zásadního právního významu ve smyslu §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., nebo to, že řešení této otázky odvolacím soudem nebylo dovoláním zpochybněno. Věcný přezkum posouzení ostatních právních otázek za tohoto stavu výsledek sporu ovlivnit nemůže, a dovolání je - podle posledně označeného ustanovení - nepřípustné jako celek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2004, sp. zn. 29 Odo 700/2004, usnesení 2 Cdon 808/97 ze dne 27. května 1999 uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 30. ledna 2002, sp. zn. 20 Cdo 910/2000, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2002, pod číslem 54, jakož i usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 18. října 2007, sp. zn. II. ÚS 2531/07). Založil-li odvolací soud své právní posouzení věci na závěru, podle něhož žalobce v řízení neprokázal právní důvod (mimo kupní smlouvu č. PEJ/09/164 ze dne 30. 4. 2009 a její dodatek ze dne 10. 8. 2009), na jehož základě byl oprávněn žalované fakturovat částku 714.000,- Kč, jejíž včasné zaplacení mělo být zajištěno smluvní pokutou (viz faktura č. 100809113k), a současně na závěru, že nebylo dosaženo mezi účastníky písemné dohody o smluvní pokutě, pak nemůže být dán zásadní právní význam napadeného rozhodnutí v situaci, kdy žalobce zpochybňuje pouze závěr o neexistenci dohody o smluvní pokutě. Vyjadřuje-li se k prvně zmiňovanému závěru odvolacího soudu, činí tak jen tvrzením, že odvolací soud neměl důvod se právem žalobce na zaplacení částky 714.000,- Kč zabývat, jelikož to bylo mezi účastníky nesporné. Právní posouzení této otázky tedy nenapadá. Pomíjí přitom, že zajištění závazku smluvní pokutou nemůže existovat bez zajišťované povinnosti.
Přes shora uvedené je namístě poznamenat, že výklad provedený odvolacím soudem (a potažmo i soudem prvního stupně) je zcela v souladu s ustanovením §35 odst. 2 obč. zák. a zásadami pro výklad právních úkonů formulovanými např. v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 35/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a v nálezu Ústavního soudu ze dne 14. dubna 2005, sp. zn. I. ÚS 625/03, uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 37, ročníku 2005, části I., pod pořadovým číslem 84.
Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl [§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c) o. s. ř.].
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalovaná má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Poté, co Ústavní soud zrušil vyhlášku č. 484/2000 Sb. (srov. nález ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, publikovaný ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 116/2013), výši mimosmluvní odměny dovolací soud určil podle ustanovení §1 odst. 1, 2, §2, §6 odst. 1, §7 bodu 6, §8 odst. 1 a §11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v rozhodném znění (dále jen „advokátní tarif“), tj. částkou 10.110,- Kč. Součástí nákladů je paušální částka náhrady za úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§13 odst. 1, 3 advokátního tarifu) a částka 2.186,10 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty (§137 odst. 3, §151 odst. 2 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 29. srpna 2013
JUDr. Václav Duda
předseda senátu