ECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.3334.2013.1
sp. zn. 33 Cdo 3334/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobců a) Ing. L. K. a b) Ing. V. K. , zastoupených JUDr. Jitkou Tutterovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Ječná 550/1, proti žalované Ing. S. K. , zastoupené JUDr. Sylvou Krobovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, Kvítková 6965, o zaplacení 400.535,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 26 C 206/2011, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 5. června 2013, č. j. 59 Co 132/2013-224, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Každý z žalobců je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 5.120,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Sylvy Krobové, advokátky se sídlem ve Zlíně, Kvítková 6965.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Zlíně rozsudkem ze dne 10. října 2012, č. j. 26 C 206/2011-192, zamítl žalobu, jíž se každý z žalobců po žalované domáhal zaplacení 200.267,50 Kč s příslušenstvím, a rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně rozsudkem ze dne 5. června 2013, č. j. 59 Co 132/2013-224, změnil rozsudek soudu prvního stupně pouze ve výroku o nákladech řízení; jinak jej potvrdil. Současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, které není podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2013 (srov. čl. II bod 1. a 7. zákona č. 404/2012 Sb. - dále jen „o. s. ř.“), přípustné.
Podle 241a o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalobci v dovolání tento jediný způsobilý dovolací důvod neuplatnili, neboť jejich dovolací námitky ve skutečnosti nesměřují proti právnímu posouzení věci (jak avizují ve svém dovolání), nýbrž soudům vytýkají nesprávnost skutkových zjištění, na nichž je založen závěr, že nemají nárok na slevu z kupní ceny ve smyslu ustanovení §597 obč. zák. Oproti odvolacímu soudu prosazují názor, že byli žalovanou ujištěni o určitých vlastnostech domu (konkrétně o stáří domu a o provedení „podřezání zdiva“), a že předmět koupě má vady spočívající v nedostatečných základech domu. Pokud je v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom smyslu, že pokud by odvolací soud (stejně jako před ním soud prvního stupně) vyšel ze správně zjištěného skutkového stavu věci (tedy z jejich tvrzení, že žalovaná je prostřednictvím Ing. J. ujistila o určitých - pro ně podstatných - vlastnostech prodávané nemovitosti, které se ukázaly nepravdivými), musel by nutně dospět k odlišnému právnímu posouzení věci, a dovodit, že mají právo na slevu z kupní ceny. Nesprávná skutková zjištění nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz §241a odst. 1 o. s. ř. a contrario).
Vzhledem k tomu, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud je podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalobcům, jejichž dovolání bylo odmítnuto, dovolací soud uložil povinnost zaplatit žalované náklady, které jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Poté, co Ústavní soud České republiky nálezem ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, publikovaným ve Sbírce zákonů pod č. 116/2013 Sb. (s platností a účinností k 7. 5. 2013), zrušil vyhlášku č. 484/2000 Sb., postupoval Nejvyšší soud při určení výše nákladů dovolacího řízení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „cit. vyhl.“). Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 9.940,- Kč (§7 bod 6. ve spojení s §8 odst. 1, §11 odst. 1 písm. a/ a §12 odst. 4 cit. vyhl.) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§2 odst. 1 a §13 odst. 1 a 3 cit. vyhlášky).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 28. listopadu 2013
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á
předsedkyně senátu