ECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.731.2013.1
sp. zn. 33 Cdo 731/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce F. K. , zastoupeného JUDr. Vítem Svobodou, advokátem se sídlem v Praze 1, Týn 1049/3, proti žalované Retro cafe s.r.o. se sídlem v Praze 2, Francouzská 4, čp. 75, identifikační číslo 27101631, zastoupené Mgr. Viktorem Pavlíkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Opatovická 4, o 4,800.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 41 C 11/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. února 2012, č. j. 25 Co 510/2011-108, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalobce proti rozsudku ze dne 14. 2. 2012, č. j. 25 Co 510/2011-108, kterým Městský soud v Praze potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. 3. 2011, č. j. 41 C 11/2010-76, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 4,800.000 Kč s příslušenstvím, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 - dále jen „o. s. ř.“ (srovnej čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb.), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř).
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a/ a §241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží.
Na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí nelze usuzovat z výhrady žalobce vůči závěru odvolacího soudu, že v řízení před soudem prvního stupně netvrdil, že smlouvu o půjčce s žalovanou uzavíral jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti (jeho pozdější tvrzení nebylo, resp. nemohlo být s přihlédnutím k §205a odst. 1 o. s. ř. předmětem dokazování), neboť vystihuje dovolací důvod uvedený v §241a odst. 3 o. s. ř., jenž míří na pochybení ve zjištění skutkového stavu věci a je k založení přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. nezpůsobilý; skutkový základ sporu nelze při zvažování přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. zpochybnit.
Regulérní nejsou ani námitky žalobce, že mu u soudu prvního stupně „nebyl dán prostor“ uplatnit všechny své argumenty a námitky, a že soudy neprovedly jím navržený důkaz čestným prohlášením Ing. arch. J. D., které jsou podřaditelné dovolacímu důvodu podle §241a odst. 1 písm. a/ o. s. ř. Zpochybňuje-li žalobce závěr soudů o promlčení žalobou uplatněného práva, činí tak prostřednictvím tvrzení, že v době uzavření smlouvy o půjčce měl trvalé bydliště na Maltě („byl zahraniční osobou podle §21 odst. 2 a §23 obchodního zákoníku“ a tudíž měl čtyřletou promlčecí dobu k uplatnění práva). Tento argument uplatněný poprvé při jednání odvolacího soudu dne 14. 2. 2012 však odvolací soud odmítl s tím, že se jedná o nové, v odvolacím řízení nepřípustné, tvrzení žalobce (tzv. nepřípustnou novotu). Požaduje-li žalobce revizi tohoto závěru odvolacího soudu, neuplatňuje ve skutečnosti dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci, nýbrž vytýká vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.).
Způsobilý dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. zpochybňující právní posouzení věci odvolacím soudem vystihl žalobce výhradou vůči závěru odvolacího soudu, že žalovanou uplatněná námitka promlčení jeho práva na zaplacení 4,800.000,- Kč neodporuje dobrým mravům. Pojem „dobré mravy“ ve smyslu §3 odst. 1 obč. zák. vyložil Nejvyšší soud opakovaně v celé řadě svých rozhodnutí (namátkou lze uvést např. rozhodnutí ze dne 23. 1. 2001, sp. zn. 29 Cdo 228/2000, nebo ze dne 25. 10. 2004, sp. zn. 33 Odo 538/2003, ze dne 7. 12. 2004, sp. zn. 33 Odo 1244/2004, ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. 33 Odo 29/2005). Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že tvrzení žalobce, že mu žalovaná podáním trestního oznámení bránila uplatnit včas právo u soudu, neboť orgány činné v trestním řízení po dobu šesti měsíců zkoumaly pravost podpisu na směnce, nemohou vyvolat závěr o rozporu námitky promlčení s dobrými mravy. Skutečnost, že žalovaná podala na žalobce trestní oznámení, nebránila žalobci, aby své právo na vrácení tvrzené půjčky včas uplatnil u soudu; v kompetenci soudu totiž bylo vyžádat si listinný důkaz (směnku) od orgánů činných v trestním řízení. Nebylo-li jednání žalované objektivně způsobilé zabránit žalobci, aby uplatnil své právo u soudu včas, nelze z něho dovozovat, že námitka promlčení, kterou žalovaná vznesla v průběhu řízení, představuje výkon práva v rozporu s dobrými mravy (§3 odst. 1 obč. zák.). Protože odvolací soud při poměřování zjištěného skutkového stavu věci ustanovením §3 odst. 1 obč. zák. respektoval ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, nemůže dovoláním zpochybněný závěr činit napadené rozhodnutí zásadně právně významným.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; dovolací soud je proto podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalované v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalobci právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. srpna 2013
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu