ECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.88.2013.1
sp. zn. 33 Cdo 88/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně E. P. , zastoupené Mgr. Petrem Knittlem, advokátem se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 871/6, proti žalovanému D. B. , zastoupenému JUDr. Alenou Porostlou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Prostorná 811/4, o určení vlastnického práva a vyklizení nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 7 C 425/2010, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 14. 6. 2012, č.j. 12 Co 9/2012-154, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalovaného proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí, kterým krajský soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v Přerově ze dne 29. 8. 2011, č.j. 7 C 425/2010-98 (ve znění doplňujícího usnesení ze dne 25. 10. 2011, č.j. 7 C 425/2010-103), není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále též jen „o.s.ř.“, srov. čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb.), a přípustnost nelze dovodit ani z §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., který ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a/ a §241a odst. 3 se nepřihlíží (§237 odst. 3 o.s.ř.).
Dovolatel v první řadě brojí proti skutkovému zjištění (z něhož vyšly soudy obou stupňů), že si ponechal úspory žalobkyně ve výši přesahující 226.000,- Kč, které mu předala oproti slibu, že jí tyto peníze uloží na účet, na kterém budou lépe zhodnoceny. S uvedeným zjištěním nesouhlasí a prosazuje, že žalobkyni, která ho o vrácení peněz nikdy neupomínala, nic neslíbil. Soudům obou stupňů také vytýká, že nevzaly v úvahu důkazy, z nichž vyplynulo, že peníze použil na investice do domu a že se vztahy mezi účastníky zhoršily po nastěhování I. H. Uvedené výtky vystihují dovolací důvod podle §241a odst. 3 o.s.ř., a proto se k nim – jak bylo vyloženo výše – při zvažování přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. nepřihlíží.
Prostřednictvím způsobilého dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. žalovaný namítá, že k předání peněz, resp. k jejich převodu na jeho účet došlo již před darováním nemovitostí, takže uvedená okolnost nemůže být důvodem pro vrácení daru. V tomto ohledu je možno dovolateli přisvědčit potud, že Nejvyšší soud v rozsudcích ze dne 23. 1. 2001, sp. zn. 29 Odo 228/2000, a ze dne 28. 11. 2000, sp. zn. 33 Cdo 2425/98, vysvětlil, že dárce se jako důvodu vrácení daru nemůže dovolávat skutkových okolností nastalých či existujících v době před darováním, případně okolností, za nichž byl právní úkon učiněn a o nichž obě strany při uzavírání smlouvy věděly. Dovolatel však přehlíží, že důvodem, pro který se žalobkyně domáhala vrácení daru, není samotné poskytnutí finančních prostředků žalovanému, nýbrž okolnost, že si je žalovaný ponechal. Podstatné proto je, že nebylo zjištěno, že žalobkyně před darováním nemovitostí žalovanému věděla, že s jejími penězi nenaloží ve shodě s tím, co slíbil. Jinými slovy – jak uvedl odvolací soud – rozhodné je, že až po darování nemovitostí žalovaný peníze žalobkyni nevrátil, nezřídil jí účet, ani peníze nezhodnotil. Rozhodnutí odvolacího soudu tudíž judikatuře Nejvyššího soudu neodporuje, a nelze je proto posoudit jako zásadně právně významné.
Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyni, která by na jejich náhradu jinak měla právo, náklady v tomto stadiu řízení podle obsahu spisu nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 28. února 2013
JUDr. Pavel K r b e k, v. r.
předseda senátu