ECLI:CZ:NS:2013:4.TDO.1036.2013.1
sp. zn. 4 Tdo 1036/2013-44
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. října 2013 o dovolání obviněného R. G. , proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 4. 2013, sp. zn. 7 To 25/2013, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 1 T 153/2007, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 7. 9. 2012, sp. zn. 1 T 153/2007, byl obviněný R. G. uznán vinným pomocí k trestnému činu úvěrového podvodu podle §10 odst. 1 písm. c) k §250b odst. 1, odst. 3 zák. č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále jen tr. zák.), kterých se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že v době nejméně od 7. 10. 2004 do 23. 11. 2004 v O. a jinde, v úmyslu pomoci jednotlivým žadatelům o úvěr u Komerční banky, a.s., pobočka O.-P., ačkoliv věděl, že žadatelé o úvěr nesplňují podmínky pro poskytnutí úvěru, za předem slíbený podíl na poskytnutém úvěru opatřil opakovaně pro žadatele o úvěr falešná potvrzení o výši příjmu s nepravdivými údaji o zaměstnavateli a výši příjmu, které byly použity jako podklad pro uzavření smluv o úvěru nebo žadatele o úvěr instruoval, jaké údaje mají vyplnit v žádosti o poskytnutí úvěru a co mají říct o své profesi bankovnímu úředníkovi, aby vše proběhlo hladce, a to v těchto případech:
1) dne 7. 10. 2004 v O. zajistil padělané potvrzení o výši příjmu M. C., dříve H., s údajným zaměstnavatelem - Sunset Suits Bohemia, s.r.o., salon O., Z., M. O., ačkoliv si byl vědom toho, že M. C. u tohoto zaměstnavatele nikdy nepracovala, načež na základě tohoto potvrzení byla téhož dne uzavřena smlouva o úvěru mezi M. C., dříve H. a Komerční bankou, a.s., zastoupenou obž. N. P. na částku 60.000,- Kč, když tato smlouva nebyla ze strany M. C., dříve H. řádně plněna a Komerční bance, a.s., P., N. P., byla způsobena škoda ve výši 60.000,- Kč, přičemž M. C. byla pravomocně odsouzena pro trestný čin úvěrového podvodu dle §250b odstavec 1, odstavec 3 trestního zákona Okresním soudem v Ostravě, sp. zn. 1 T 14/2007,
2) dne 13.10.2004 v Ostravě zajistil padělané potvrzení o výši příjmu A. V. s údajným zaměstnavatelem - Elektrospolečnost B.D., spol. s.r.o., O., ačkoliv si byl vědom toho, že A. V. u tohoto zaměstnavatele nikdy nepracoval, načež na základě tohoto potvrzení byla téhož dne uzavřena smlouva o úvěru mezi A. V. a Komerční bankou, a.s., zastoupenou obž. N. P. na částku 80.000,- Kč, když tato smlouva nebyla ze strany A. V. řádně plněna a Komerční bance, a.s., P., N. P., byla způsobena škoda ve výši 80.000,- Kč, přičemž A. V. byl pravomocně odsouzen pro trestný čin úvěrového podvodu dle §250b odstavec 1, odstavec 3 trestního zákona Okresním soudem v Ostravě, sp. zn. 74 T 174/2007,
3) dne 13. 10. 2004 v Ostravě zajistil padělané potvrzení o výši příjmu E. K. s údajným zaměstnavatelem - NESÉT, s.r.o., V. V., O. – H., ačkoliv si byl vědom toho, že E. K. u tohoto zaměstnavatele nikdy nepracoval, načež na základě tohoto potvrzení byla uzavřena smlouva o úvěru mezi E. K. a Komerční bankou, a.s., zastoupenou obž. N. P. na částku 80.000,- Kč, když tato smlouva nebyla ze strany E. K. řádně plněna a Komerční bance, a.s., Praha 1, N. P., byla způsobena škoda ve výši 80.000,- Kč, přičemž E. K. byl pravomocně odsouzen pro trestný čin úvěrového podvodu dle §250b odstavec 1, odstavec 3 trestního zákona Okresním soudem v Ostravě, sp. zn. 72 T 216/2006,
4) dne 21. 10. 2004 v O. zajistil padělané potvrzení o výši příjmu J. M. s údajným zaměstnavatelem - Jota, spol. s r.o., P., O. – S. B., ačkoliv si byl vědom toho, že J. M. u tohoto zaměstnavatele nikdy nepracoval, načež na základě tohoto potvrzení byla uzavřena smlouva o úvěru mezi J. M. a Komerční bankou, a.s., zastoupenou obž. N. P. na částku 100.000,- Kč, když tato smlouva nebyla ze strany J. M. řádně plněna a Komerční bance, a.s., P., N. P., byla způsobena škoda ve výši 100.000,- Kč, přičemž J. M. byl pravomocně odsouzen pro trestný čin úvěrového podvodu dle §250b odstavec 1, odstavec 3 trestního zákona Okresním soudem v Ostravě, sp. zn. 10 T 135/2006,
5) dne 2. 11. 2004 v Ostravě zajistil padělané potvrzení o výši příjmu T. K. s údajným zaměstnavatelem - Elektrospolečnost B.D., spol. s.r.o., O., ačkoliv si byl vědom toho, že T. K. u tohoto zaměstnavatele nikdy nepracoval, načež na základě tohoto potvrzení byla uzavřena smlouva o úvěru mezi T. K. a Komerční bankou, a.s., zastoupenou obž. N. P. na částku 100.000,- Kč, když tato smlouva nebyla ze strany T. K. řádně plněna a Komerční bance, a.s., P., N. P., byla způsobena škoda ve výši 100.000,- Kč, přičemž T. K. byl pravomocně odsouzen pro trestný čin úvěrového podvodu dle §250b odstavec 1, odstavec 3 trestního zákona Okresním soudem v Ostravě, sp. zn. 3 T 163/2006,
6) dne 19. 11. 2004 v O. zajistil padělané potvrzení o výši příjmu L. F. s údajným zaměstnavatelem - Elektrospolečnost B.D., spol. s.r.o., O., ačkoliv si byl vědom toho, že L. F. u tohoto zaměstnavatele nikdy nepracoval, načež na základě tohoto potvrzení byla uzavřena smlouva o úvěru mezi L. F. a Komerční bankou, a.s., zastoupenou obž. N. P. na částku 100.000,- Kč, když tato smlouva nebyla ze strany L. F. řádně plněna a Komerční bance, a.s., P., N. P., byla způsobena škoda ve výši 100.000,- Kč, přičemž L. F. byl pravomocně odsouzen pro trestný čin úvěrového podvodu dle §250b odstavec 1, odstavec 3 trestního zákona Okresním soudem v Ostravě, sp.zn. 71 T 25/2007 ,
7) dne 22. 11. 2004 v O. zajistil padělané potvrzení o výši příjmu A. M. s údajným zaměstnavatelem - Jota, s.r.o., P., O. – S. B., ačkoliv si byl vědom toho, že A. M. u tohoto zaměstnavatele nikdy nepracovala, načež na základě tohoto potvrzení byla uzavřena smlouva o úvěru mezi A. M. a Komerční bankou, a.s., zastoupenou obž. N. P. na částku 80.000,- Kč, když tato smlouva nebyla ze strany A. M. řádně plněna a Komerční bance, a.s., P., N. P., byla způsobena škoda ve výši 80.000,- Kč, přičemž A. M. byla pravomocně odsouzena pro trestný čin úvěrového podvodu dle §250b odstavec 1, odstavec 3 trestního zákona Okresním soudem v Ostravě, sp. zn. 74 T 213/2006,
8) dne 23. 11. 2004 v Ostravě zajistil padělané potvrzení o výši příjmu V. F. s údajným zaměstnavatelem - Elektrospolečnost B.D., spol. s.r.o., O., ačkoliv si byl vědom toho, že V. F. u tohoto zaměstnavatele nikdy nepracovala, načež na základě tohoto potvrzení byla uzavřena smlouva o úvěru mezi V. F. a Komerční bankou, a.s., zastoupenou obž. N. P. na částku 90.000,- Kč, když tato smlouva nebyla ze strany V. F. řádně plněna a Komerční bance, a.s., P., N. P., byla způsobena škoda ve výši 90.000,- Kč, přičemž V. F. byla pravomocně odsouzena pro trestný čin úvěrového podvodu dle §250b odstavec 1, odstavec 3 trestního zákona Okresním soudem v Ostravě, sp. zn. 74 T 38/2007.
Za uvedené jednání a za sbíhající se tři pomoci k trestnému činu úvěrového podvodu dle §10 odstavec 1 písmeno c) k §250b odstavec 1, 3 tr. zák., pro které byl pravomocně odsouzen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 1. 2011, sp. zn. 30 T 6/2009, byl obviněnému podle §250b odst. 3 za použití §35 odst. 2 tr. zák. uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců. Podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let.
Současně byl ve vztahu k obviněnému R. G. zrušen výrok o trestu z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 1. 2011, sp. zn. 30 T 6/2009, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená Komerční banka, a. s., N. P., P., odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Podle §226 písm. c) tr. ř. byl obviněný R. G. zproštěn obžaloby státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Ostravě ze dne 18. 7. 2007, sp. zn. 4 Zt 474/2006, pro jednání, jehož se měl dopustit tím, že v době od 2. 9. 2004 do 29. 12. 2004, nejméně ve 26 případech, v úmyslu získat takto část finančních prostředků z vylákaných úvěrů, po předchozí dohodě s pracovnicí banky N. P., R. G. společně s Mgr. E. Č. získávali zájemce o poskytnutí úvěrů Komerční banky, a.s., „Perfektní půjčka“, kteří následně u N. P. podali žádost o poskytnutí úvěru společně s potřebnými doklady, jejichž pravost N. P. neověřila, ačkoliv tak měla podle bankovní instrukce učinit a v souladu s předchozí dohodou takto neučinila a takto: 1) dne 2. 9. 2004 v O.-P., na ul. U S., v prostorách pobočky Komerční banky, a.s., R. V., stíhaný samostatně, po té, co jej R. G. oslovil a zajistil mu fiktivní potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu, za účasti Mgr. E. Č., která byla obeznámena se lživou legendou o jeho pracovním poměru, přičemž její přítomnost byla podmíněna úplatou, a za účasti pracovnice Komerční banky, a.s., N. P., která si byla vědoma nepravdivých údajů uvedených na předloženém potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu a měla v úmyslu profitovat na množství uzavřených úvěrových smluv, uzavřel s Komerční bankou, a.s., N. P., P., smlouvu o úvěru, na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 50.000,-Kč, jenž nesplácel, a tímto jednáním způsobili Komerční bance, a.s., škodu v uvedené výši,
9) dne 2. 11. 2004 v O.-P., na ul. U S., v prostorách pobočky Komerční banky, a.s., K. P., stíhaný samostatně, po té, co jej R. G. s úmyslem podvodně se obohatit oslovil a zajistil mu fiktivní potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu, za účasti Mgr. E. Č., která byla obeznámena se lživou legendou o jeho pracovním poměru, přičemž její přítomnost byla podmíněna úplatou, a za účasti pracovnice Komerční banky, a.s., N. P., která si byla vědoma nepravdivých údajů uvedených na předloženém potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu a měla v úmyslu profitovat na množství uzavřených úvěrových smluv, uzavřel s Komerční bankou, a.s., N. P., P., smlouvu o úvěru, na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 100.000,-Kč, jenž nesplácel, a tímto jednáním Mgr. E. Č., R. G. a N. P. způsobili Komerční bance, a.s., škodu v uvedené výši,
10) dne 3. 11. 2004 v O.-P., na ul. U S., v prostorách pobočky Komerční banky, a.s., Š. S., stíhaná samostatně, po té, co ji R. G. s úmyslem podvodně se obohatit oslovil a zajistil jí fiktivní potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu, za účasti Mgr. E. Č., která byla obeznámena se lživou legendou o jeho pracovním poměru, přičemž její přítomnost byla podmíněna úplatou, a za účasti pracovnice Komerční banky, a.s., N. P., která si byla vědoma nepravdivých údajů uvedených na předloženém potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu a měla v úmyslu profitovat na množství uzavřených úvěrových smluv, uzavřela s Komerční bankou, a.s., N. P., P., smlouvu o úvěru, na základě které jí byl poskytnut úvěr ve výši 60.000,-Kč, jenž nesplácela, a tímto jednáním Mgr. E. Č., R. G. a N. P. způsobili Komerční bance, a.s., škodu v uvedené výši,
11) dne 10. 11. 2004 v O.-P., na ul. U S., v prostorách pobočky Komerční banky, a.s., M. K., stíhaný samostatně, po té, co jej R. G. s úmyslem podvodně se obohatit oslovil a zajistil mu fiktivní potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu, za účasti Mgr. E. Č., která byla obeznámena se lživou legendou o jeho pracovním poměru, přičemž její přítomnost byla podmíněna úplatou, a za účasti pracovnice Komerční banky, a.s., N. P., která si byla vědoma nepravdivých údajů uvedených na předloženém potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu a měla v úmyslu profitovat na množství uzavřených úvěrových smluv, uzavřel s Komerční bankou, a.s., N. P., P., smlouvu o úvěru, na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 100.000,-Kč, jenž nesplácel, a tímto jednáním Mgr. E. Č., R. G. a N. P. způsobili Komerční bance, a.s., škodu v uvedené výši,
16) dne 1. 12. 2004 v O.-P., na ul. U S., v prostorách pobočky Komerční banky, a.s., L. J., stíhaná samostatně, po té, co ji R. G. s úmyslem podvodně se obohatit oslovil a zajistil jí fiktivní potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu, za účasti Mgr. E. Č., která byla obeznámena se lživou legendou o jeho pracovním poměru, přičemž její přítomnost byla podmíněna úplatou, a za účasti pracovnice Komerční banky, a.s., N. P., která si byla vědoma nepravdivých údajů uvedených na předloženém potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu a měla v úmyslu profitovat na množství uzavřených úvěrových smluv, uzavřela s Komerční bankou, a.s., N. P., P., smlouvu o úvěru, na základě které jí byl poskytnut úvěr ve výši 100.000,-Kč, jenž nesplácela, a tímto jednáním Mgr. E. Č., R. G. a N. P. způsobili Komerční bance, a.s., škodu v uvedené výši,
neboť nebylo prokázáno, že tyto skutky spáchal obviněný.
Tímto rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněných Mgr. E. Č. a N. P.
Proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 7. 9. 2012, sp. zn. 1 T 153/2007, podal obviněný R. G. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 11. 4. 2013, sp. zn. 7 To 25/2013, tak, že podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu. Podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněný R. G. byl při nezměněném výroku o vině odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 9 měsíců. Podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Jinak zůstal napadený rozsudek ohledně tohoto obviněného nezměněn.
Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 4. 2013, sp. zn. 7 To 25/2013, podal následně obviněný R. G. prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný v dovolání namítl, že se soudy plně nevypořádaly s jeho obhajobou a pominuly zejména výpovědi některých svědků. Dále vytknul, že se soudy v odůvodnění nezabývaly řadou jeho námitek a při rozhodování neuplatnily zásadu in dubio pro reo.
Z uvedených důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství podáním ze dne 14. 8. 2013 Nejvyššímu soudu sdělila, že se k dovolání obviněného nebude věcně vyjadřovat a současně vyslovila souhlas s tím, aby Nejvyšší soud rozhodl ve věci za podmínek uvedených v §265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce, tedy podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. a v souladu s §265d odst. 2 tr. ř., přičemž lhůta k podání dovolání byla ve smyslu §265e tr. ř. zachována.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody, jejichž existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
Ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.).
Obviněný ve svém dovolání uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., podle kterého lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě výroku o vině popsán. Z těchto skutečností pak vyplývá, že Nejvyšší soud se nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních, a protože není oprávněn v rámci dovolacího řízení jakýmkoliv způsobem nahrazovat činnost nalézacího soudu, je takto zjištěným skutkovým stavem vázán (srov. rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 760/02, IV. ÚS 449/03). Povahu právně relevantních námitek nemohou tedy mít námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká soudu neúplnost provedeného dokazování. Ke shora uvedenému je dále vhodné uvést, že závěr obsažený ve výroku o vině je výsledkem určitého procesu. Tento proces primárně spadá do pravomoci nalézacího soudu a v jeho průběhu soudy musí nejprve zákonným způsobem provést důkazy, tyto pak hodnotit podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a výsledkem této činnosti je zjištění skutkového stavu věci. Nejvyššímu soudu tedy v rámci dovolacího řízení nepřísluší hodnotit správnost a úplnost zjištěného skutkového stavu věci podle §2 odst. 5 tr. ř. ani přezkoumávání úplnosti provedeného dokazování či se zabývat otázkou hodnocení důkazů ve smyslu §2 odst. 6 tr. ř. Námitky týkající se skutkového zjištění, tj. hodnocení důkazů, neúplnosti dokazování apod. nemají povahu právně relevantních námitek.
Nejvyšší soud po prostudování předmětného spisového materiálu shledal, že obviněný R. G. sice podal dovolání z důvodu podle ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v dovolání však ve skutečnosti nenamítá nesprávnost právního posouzení skutku, ale pouze napadá soudy učiněná skutková zjištění. Námitky obviněného ohledně toho, že soudy se nevypořádaly s jeho obhajobou a námitkami a že pominuly výpovědi některých svědků, je nutno považovat za námitky skutkového charakteru týkající se úplnosti a hodnocení provedeného dokazování. V podaném dovolání tedy obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom smyslu, že by uvedená skutková zjištění nenaplňovala znaky pomoci k trestnému činu úvěrového podvodu podle §10 odst. 1 písm. c) k §250b odst. 1, odst. 3 tr. zák. Je třeba konstatovat, že obviněný se svým dovoláním pouze domáhá, aby na základě jiného hodnocení důkazů byl jiným způsobem posouzen skutek, pro který byl stíhán. Uvedenou skutečnost však nelze podřadit pod dovolací důvod vymezený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., dle kterého je dovolání možno podat, spočívá-li rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
V souvislosti s předkládáním vlastní verze průběhu skutkového děje obviněným považuje Nejvyšší soud pro úplnost za vhodné zmínit rozhodnutí Ústavního soudu dne 4. 5. 2005, sp. zn. II. ÚS 681/04, kde tento uvedl, že právo na spravedlivý proces není možno vykládat tak, že garantuje úspěch v řízení či zaručuje právo na rozhodnutí, jež odpovídá představám stěžovatele. Uvedeným právem je pouze zajišťováno právo na spravedlivé soudní řízení, v němž se uplatní všechny zásady soudního rozhodování podle zákona a v souladu s ústavními principy.
Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je zásah Nejvyššího soudu namístě proto, aby byl dán průchod ústavně garantovanému právu na spravedlivý proces. Extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy je dán zejména tehdy, když skutková zjištění soudů nemají obsahovou spojitost s důkazy, když skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, když skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod.
V posuzovaném případě se v poměru mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu Ostravě, z nichž v napadeném rozsudku vycházel také Krajský soud Ostravě, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně nejedná o žádný extrémní rozpor. Skutková zjištění uvedená ve výroku o vině napadeného rozsudku mají jasné obsahové zakotvení v důkazech, mezi nimiž měla zásadní význam výpověď obviněného R. G., kterou učinil v přípravném řízení. Vzhledem k pozdější změně výpovědi při hlavním líčení hodnotily soudy tuto výpověď velmi obezřetně. Přitom si pro její odpovědné hodnocení vytvořily náležitý podklad v poměrně širokém okruhu dalších důkazů, jimiž byly jednak svědecké výpovědi žadatelů o úvěr, kteří ve svých výpovědích popsali, jakým způsobem úvěr získali, a zejména pak velké množství listinných důkazů (smlouvy o úvěru, potvrzení o výši příjmu, bankovní výpisy, sdělení Komerční banky, a.s., atd.). Soudy jasně, srozumitelně a zejména logicky vysvětlily své hodnotící úvahy, přičemž se nedopustily žádné deformace důkazů a ani jiného vybočení z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. To, že obviněný nesouhlasí se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, a že se neztotožňuje s jejich skutkovými zjištěními, není dovolacím důvodem.
S ohledem na skutečnosti shora rozvedené Nejvyšší soud dovolání obviněného R. G. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., aniž by musel věc meritorně přezkoumávat podle §265i odst. 3 tr. ř. O odmítnutí dovolání bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 10. října 2013
Předseda senátu: JUDr. Jiří Pácal