Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.11.2013, sp. zn. 7 Td 51/2013 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2013:7.TD.51.2013.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2013:7.TD.51.2013.1
sp. zn. 7 Td 51/2013-11 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl dne 27. listopadu 2013 v neveřejném zasedání, v trestní věci A. Š., vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 3 T 140/2013, o návrhu obviněné na odnětí a přikázání věci takto: Podle §25 tr. ř. se věc odnímá Okresnímu soudu v Bruntále a přikazuje Okresnímu soudu v Rokycanech. Odůvodnění: Dne 17. 7. 2013 podala státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Bruntále, u Okresního soudu v Bruntále obžalobu, která je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. 3 T 140/2013. Obviněné je obžalobou kladeno za vinu spáchání trestného činu ad 1. a), b) poškozování věřitele podle §256 odst. 1 písm. a) tr. zákona a ad 2. a), b) přečinu poškození věřitele podle §222 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Tohoto trestného činu a přečinu se měla obviněná v podstatě dopustit tím, že (zkráceně uvedeno) poté co s R. M. uzavřela dne 29. 10. 2007 kupní smlouvu, kterou od R. M.a zakoupila nemovitosti zapsané na LV č. ... pro katastrální území N. V. u R., v obci D. M. za částku 1.200.000,- Kč, přičemž v kupní smlouvě byla uvedena pouze kupní cena ve výši 890.000,- Kč, když v této ceně nebylo zahrnuto vybavení chaty v dohodnuté ceně 310.000,- Kč a současně zde bylo sjednáno, že k podání návrhu na vklad vlastnického práva a tedy i k převodu vlastnického práva dojde až po úplné úhradě kupní ceny a poté co R. M. přesvědčila k tomu, aby s ní přesto, že na celkovou cenu zaplatila pouze částku 1.090.000,- Kč, uzavřel dne 27. 6. 2008, jednak dohodu o úhradě nedoplatku, v níž se zavázala, že zbývající rozdíl mezi kupní cenou a zaplacenou cenou nemovitosti ve výši 110.000,- Kč uhradí do 30. dnů od zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí a jednak dodatek kupní smlouvy, v němž bylo stvrzeno, že kupní cena ve výši 890.000,- Kč byla skutečně uhrazena, přičemž R. M. současně podepsal i návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, který téhož dne podala, takže dne 24. 7. 2008 došlo k zápisu jejího vlastnictví k předmětným nemovitostem v katastru nemovitostí, ve sjednané lhůtě do 23. 8. 2008 ani následně svůj závazek vůči R. M. neuhradila a následně ve 4 případech učinila majetkové dispozice, a to [ad 1. a), b)] dne 21. 11. 2008 uzavřela se svojí dcerou K. Š. darovací smlouvu, jejímž předmětem byly shora uvedené nemovitosti uvedené na LV č. ..., kdy K. Š. se stala dnem 8. 12. 2008 výlučnou vlastnicí uvedených nemovitostí a dále že dne 17. 4. 2009 uzavřela se svojí dcerou K. Š. darovací smlouvu, jejímž předmětem byl převod pozemku p. č. ... zapsaný na LV č. ... pro k. ú. N. V. u R., která se následně stala výlučnou vlastnicí této nemovitosti a dále [ad 2. a), b)], že dne 5. 10. 2010 obdržela od T. J. částku 132.000,- Kč z prodeje vozidla a tyto finanční prostředky nepoužila na úhradu závazku vůči R. M., a dne 28. 12. 2010 převedla ze svého osobního účtu na účet Mgr. P. V. částku 30.544,- Kč, dne 13. 7. 2011 převedla ze svého osobního účtu na účet Mgr. P. V. částky ve výši 32.700,- Kč a 13.350,- Kč, a to jako platby za svého syna M. Š., ačkoli sama k této úhradě neměla žádnou povinnost a právní důvod, a takto jednala přesto, že si byla vědoma, že se od 10. 6. 2008 dlouhodobě nachází ve stavu práce neschopných a její příjem činí maximálně 14.291,- Kč, kdy ke dni 31. 12. 2008 došlo k ukončení jejího pracovního poměru ve Všeobecné zdravotní pojišťovně, od 10. 7. 2009 jí byl přiznán plný invalidní důchod ve výši 9.090,- Kč postupně zvýšený na částku 11.683,- Kč, a že ve své podnikatelské činnosti za rok 2008 vykázala zisk jen ve výši 34.943,- Kč a za rok 2009 pak ztrátu ve výši 152.558,- Kč a že nevlastní žádný další majetek, z něhož by mohl R. M. svou splatnou pohledávku uspokojit a naopak, že ona sama má další závazky (uvedené konkrétně v obžalobě), které řádně nehradí a které povedou k postižení jejího majetku a příjmů, kdy v důsledku shora uvedených jednání způsobila R. M. škodu ve výši nejméně 110.000,- Kč v bodě ad 1. obžaloby a ve výši nejméně 76.594,- Kč v bodě ad 2. obžaloby. Dne 27. 9. 2013 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh obviněné na odnětí výše uvedené trestní věci Okresnímu soudu v Bruntále a její přikázání Okresnímu soudu v Rokycanech. Obviněná v návrhu především zdůraznila, že je v plném invalidním důchodu a její pracovní schopnost je v důsledku jejího zdravotního stavu snížena o 70 %. Uvedla, že je v intenzivní péči psychiatra a psychoterapeuta a přes intenzivní léčbu nedošlo od roku 2010 ke zlepšení jejího zdravotního stavu, přičemž trpí depresí středně těžké fáze. Tento zdravotní stav neumožňuje obviněné dostavovat se k hlavnímu líčení nařízenému u Okresního soudu v Bruntále, který je od jejího bydliště vzdálen 420 km a poté absolvovat cestu zpět, tedy celkem 840 km. Dále obviněná uvedla, že vzdálenost Okresního soudu v Bruntále zvyšuje náklady na cestovné, když její příjem z invalidního důchodu ve výši 11.683,- Kč nedovoluje uhradit cestovné a fakticky se tak dostavit k nařízenému hlavnímu líčení. Obviněná navrhla, aby byla její věc přikázána Okresnímu soudu v Rokycanech, v jehož obvodu má bydliště v H. u R. Současně projevila svou vůli účastnit se hlavních líčení. Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. Nejvyšší soud z obsahu trestního spisu zjistil, že ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie znalkyně MUDr. H. Škopkové (č. l. 41 – 55 tr. spisu) vyplývá dlouhodobě špatný zdravotní stav obviněné. Zejména je zřejmé z hlediska rozhodnutí o delegaci, že obviněná je od roku 2009 evidovaná jako osoba se smíšenou úzkostnou a depresivní poruchou osobnosti a paranoidními stavy, jde o osobnost afektivně labilní a nejistou. Přes intenzivní psychoterapeutickou léčbu se od roku 2010 u obviněné nepodařilo dosáhnout zlepšení zdravotního stavu. Obviněná dochází do psychiatrické ambulance v Plzni a psychologické ambulance v Rokycanech. Pokud jde o trestní řízení, ze závěrů znaleckého posudku vyplývá, že obviněná je schopna chápat jeho smysl, účastnit se úkonů v trestním řízení, úkonů u soudu i u policejních orgánů. Znalkyně však vyjádřila pravděpodobnost, že vlivem dlouhého trestního řízení dojde u obviněné ke zhoršování psychického stavu, když u takového typu osobnosti se to dá dokonce předpokládat. Z obsahu trestního spisu je dále zřejmé, že obviněná je příjemcem invalidního důchodu ve výši 11.683,- Kč, ze kterého je jí odečítána částka 2.119,- Kč měsíčně ve prospěch Exekučního úřadu Plzeň-sever (viz č. l. 328 tr. spisu). Nejvyšší soud na základě výše uvedeného shledal důležité důvody pro postup dle §25 tr. ř. Odnětím trestní věci Okresnímu soudu v Bruntále a jejím přikázání Okresnímu soudu v Rokycanech, v obvodu něhož má obviněná bydliště a dochází zde také na léčení, bude nejlépe zabezpečena její účast u hlavních líčení. Tímto bude dosaženo možného zkrácení doby trvání trestního řízení bez další nadměrné zátěže pro zdravotní stav obviněné, zapříčiněné absolvováním velké vzdálenosti k soudu. V neposlední řadě bude obviněné umožněno fakticky se dostavit k hlavnímu líčení a nebude vystavena existenčním potížím vyvolaným nemožností hradit cestovné ke vzdálenému soudu. Nejvyšší soud přihlédl také ke skutečnosti, že v obžalobě je navržen výslech pouze tří svědků v hlavním líčení, z nichž Mgr. P. V. má bydliště v okrese Plzeň-sever, a M. Ž., který se stal manželem obviněné, pouze přechodně bydlí na chalupě v okrese Bruntál, ale trvalé bydliště má v okrese Rokycany. Proto Nejvyšší soud ve věci shledal důležité důvody pro postup dle §25 tr. ř. a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 27. listopadu 2013 Předseda senátu : JUDr. Michal Mikláš

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/27/2013
Spisová značka:7 Td 51/2013
ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:7.TD.51.2013.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Delegace
Dotčené předpisy:§25 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28