ECLI:CZ:NS:2013:7.TDO.1287.2013.1
sp. zn. 7 Tdo 1287/2013-11
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 27. 11. 2013 o dovolání obviněného J. D. , proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 8. 2013, sp. zn. 12 To 229/2013, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 11 T 76/2013 takto:
Podle §265i odst. l písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. D. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný J. D. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 8. 2013, sp. zn. 12 To 229/2013, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 5. 6. 2013, sp. zn. 11 T 76/2013. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. l písm. g) tr. ř. Uplatněnými námitkami projevil nesouhlas se skutkovými zjištěními, která se stala podkladem odsuzujícího výroku o vině, a s tím, jak soudy hodnotily důkazy. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení i předcházející řízení a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Dovolání není další běžný opravný prostředek v procesu trestního řízení. Jedná se o mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. l písm. a) až 1) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Konkrétní uplatněné námitky mu musí odpovídat také svým obsahem.
Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo dovolací důvod jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a nahrazení těchto zjištění jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. l písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů. Znovu je třeba připomenout povahu dovolání jako mimořádného opravného prostředku, který je určen k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí.
Obviněný byl odsouzen pro přečin podvodu podle §209 odst. l tr. zákoníku. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Náchodě, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil také Krajský soud v Hradci Králové, spočíval v podstatě v tom, že obviněný dne 15. 4. 2012 za účelem dalšího prodeje koupil ojeté osobní vozidlo zn. Škoda Fabia, následně tzv. přetočením tachometru snížil či nechal snížit stav ujetých kilometrů minimálně o 127 451 km, aby tím z prodeje docílil vyššího zisku, dne 9. 7. 2012 prodal vozidlo prostřednictvím autobazaru v J., okr. N., poškozené I. R., kterou uvedl v omyl o obvyklé ceně vozidla a jeho vlastnostech a které tím způsobil škodu ve výši nejméně 20 000 Kč. Z odůvodnění rozsudku vyplývá zjištění, že pokud jde o ujeté kilometry, tachometr vozidla vykazoval dne 9. 7. 2012 v době prodeje vozidla poškozené 112 563 km a předtím dne 16. 5. 2011 při opravě 231 001 km a dne 2. 8. 2011 při další opravě 240 014 km, dále zjištění, že obvyklá cena vozidla činila 35 000 Kč při najetých 231 000 km a 55 000 Kč při najetých 112 563 km, a konečně zjištění, že poškozená zaplatila za vozidlo kupní cenu 65 000 Kč.
V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom smyslu, že skutkový stav zjištěný soudy nevykazuje znaky přečinu podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by svým obsahem odpovídaly dovolacímu důvodu podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. Uplatněné námitky obviněného byly v celém rozsahu zaměřeny proti uvedeným skutkovým zjištěním, odvíjely se od obhajoby obviněného, která byla založena na jeho tvrzení, že o žádném přetočení tachometru nic neví a nemá s ním nic společného, a byly projevem nesouhlasu obviněného s tím, jak soudy hodnotily důkazy, a to i v otázce výše způsobené škody. Tento vyloženě skutkový charakter uplatněných námitek staví celé dovolání do pozice ocitající se mimo meze zákonného dovolacího důvodu. Obviněný sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. l písm. g) tr. ř., ale jinak uplatnil námitky, které mu svým obsahem neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.
Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu má podklad v ustanoveních čl. 4, čl. 90 Ústavy.
Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Náchodě, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Krajský soud v Hradci Králové, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor. Skutková zjištění soudů mají jasný obsahový základ v objektivních důkazech, z nichž je zřejmý stav ujetých kilometrů vozidla z doby, než bylo jako ojeté vozidlo dovezeno z Německa svědkem R. Š. (231 001 km, resp. 240 014 km) a než ho jako první nabyvatel v České republice koupila za částku 40 000 Kč svědkyně J. Š. (přítelkyně obviněného), která ho bezprostředně poté převedla na obviněného, a v objektivních důkazech svědčících o tom, že stav ujetých kilometrů 112 563 km byl na tachometru vozidla vykázán při technické kontrole směřující k ověření technické způsobilosti dovezeného vozidla a k vydání nového technického průkazu v době, kdy s vozidlem již disponoval obviněný, než ho prodal poškozené. Z logické návaznosti uvedených údajů vyplývá, že k tzv. přetočení tachometru došlo v době, kdy s vozidlem disponoval obviněný. To je v souladu s výpovědí svědka R. Š., který potvrdil, že vozidlo dovezl za situace, kdy mělo najeto 240 000 km - 250 000 km, a že s tachometrem nijak nemanipuloval. S obhajobou obviněného, že tachometr mohl přetočit svědek R. Š., se soudy přijatelně vypořádaly odkazem na to, že svědek nabízel vozidlo k prodeji za cenu, která odpovídala takovému počtu ujetých kilometrů, který byl vykázán na tachometru v době dovozu, tj. 240 000 km - 250 000 km, a že pokud by zásahem do tachometru snížil počet ujetých kilometrů na méně než polovinu, bylo by logické, aby za vozidlo požadoval od svědkyně J. Š. podstatně vyšší cenu. Soudy proto důvodně neuvěřily obhajobě obviněného, byť byla podporována výpovědí svědkyně J. Š., která tvrdila, že koupila vozidlo od svědka R. Š. při stavu tachometru mírně nad 100 000 km. Závěr soudů, že stav kilometrů na tachometru upravil či nechal upravit obviněný, tedy není v žádném - natož pak extrémním - rozporu s důkazy. To platí i ohledně zjištění, které se týká výše způsobené škody a které má podklad v odborném vyjádření zpracovaném znalcem Mgr. Jiřím Stehlíkem. V tomto odborném vyjádření bylo přijatelně vysvětleno, že podstatné snížení počtu ujetých kilometrů neoprávněným zásahem do tachometru ovlivnilo cenu vozidla v rozsahu odpovídajícím částce 20 000 Kč ke škodě poškozené I. R. To, že obviněný nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů, a že se neztotožňuje se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. l písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. listopadu 2013
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec