ECLI:CZ:NS:2013:7.TDO.761.2013.1
sp. zn. 7 Tdo 761/2013-32
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 21. srpna 2013 v Brně dovolání obviněného D. Z. , proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 3 To 42/2013, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 53 T 3/2012, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného D. Z. odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 18. 1. 2013, sp. zn. 53 T 3/2012, uznal obviněného D. Z. (dále jen „obviněný“) vinným pod bodem 1) rozsudku přečinem výtržnictví podle §358 odst. 1 tr. zákoníku, který spáchal podle skutkových zjištění soudu tím, že „v B. – B. v restauraci D. na křižovatce ulic O. a n. d. dne 14. 7. 2012 kolem 20. hodiny po celodenním požívání alkoholických nápojů nejprve na poškozenou J. R., úmyslně vylil pivo, a pak ji shodil ze židle na zem, kde do ní i kopal, v dalším napadání mu zabránily přítomné osoby, a když obsluha baru přivolala policejní orgán, z místa činu utekl“, a pod bodem 2) rozsudku zločinem vraždy podle §140 odst. 1 tr. zákoníku, který spáchal podle skutkových zjištění soudu tím, že „v B. – B. na ulici O. v bytě ve .... patře panelového domu dne 23. 7. 2012 kolem 5. hodiny ranní po předchozí slovní rozepři a fyzickému napadení usmrtil poškozenou J. R. tak, že na posteli v pokoji bytu, kde oba leželi, jí pravou rukou zakryl ústa a současně jí palcem a ukazováčkem zacpal nos, a takto ji silně tiskl tak dlouho, až se přestala bránit, a tímto jednáním jí způsobil smrt udušením“. Podle §140 odst. 1 tr. zákoníku a §43 odst. 1 tr. zákoníku jej odsoudil k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání patnácti let a šesti měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku jej pro výkon trestu zařadil do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. rozhodl o nárocích poškozených na náhradu škody. Podle §226 písm. b) tr. ř. zprostil obviněného obžaloby pro skutek, v němž byl spatřován zločin znásilnění podle §185 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Podle §226 písm. a) tr. ř. zprostil obviněného obžaloby pro skutek, v němž byl spatřován přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 3 To 42/2013, podle §256 tr. ř. zamítl odvolání obviněného podané proti výroku o vině pod bodem 2) a proti výroku o trestu rozsudku soudu prvního stupně.
Proti tomuto usnesení Vrchního soudu v Olomouci podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný namítl, že se žádné trestné činnosti nedopustil s výjimkou jednání pod bodem 1) rozsudku soudu prvního stupně ve spojení s usnesením odvolacího soudu, a neexistují žádné přímé důkazy prokazující opak. Poukázal na to, že mezi provedenými důkazy existuje celá řada rozporů a nejasností, které nebyly odstraněny ani v průběhu trestního řízení. Namítl, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkových zjištění, které nemají oporu v provedeném dokazování, a že nebyl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Dále uvedl, že soudy obou stupňů vyvodily nesprávně právní závěry a rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 3 To 42/2013, a aby podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Vrchnímu soudu v Olomouci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupce k dovolání obviněného uvedl, že obviněný své námitky směřuje pouze proti skutkovým zjištěním soudů obou stupňů. Takové námitky však nenaplňují dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani žádný jiný důvod dovolaní uvedený v §265b odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší státní zástupce z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl dovolání obviněného, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., a souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání za podmínek §265r odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání má obligatorní náležitosti dovolání stanovené v §265f odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Podání dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Uplatněné námitky mu musí odpovídat také svým obsahem.
Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.
Obviněný ve svém dovolání uplatnil pouze skutkové námitky. Těmito námitkami obviněný napadl rozsah provedeného dokazování, způsob hodnocení důkazů, jakož i skutková zjištění učiněná soudy, jimiž je dovolací soud zásadně vázán. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod. Obviněný sice formálně opřel dovolání o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho obsahově nenaplňují a nejsou podřaditelné pod tento dovolací důvod.
Dovolací soud je zásadně vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkoumání v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Nejvyšší soud neshledal žádný rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů obou stupňů a provedenými důkazy.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného D. Z. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. srpna 2013
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek