ECLI:CZ:NS:2013:7.TDO.808.2013.2
7 Tdo 808/2013 – I. - 22
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 21. srpna 2013 v Brně dovolání obviněného Ing. L. S., Ph.D. , proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 1. 2013, sp. zn. 9 To 410/2012, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 11 T 54/2012, a rozhodl takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 1. 2013, sp. zn. 9 To 410/2012.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se současně zrušují také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265 l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Brně přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 16. 10. 2012, sp. zn. 11 T 54/2012, byl obviněný Ing. L. S., Ph.D. (dále jen „obviněný“), uznán vinným přečinem zpronevěry podle §206 odst. 1, 3 tr. zákoníku a za tento přečin byl odsouzen podle §206 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků. Podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku byl obviněný pro výkon trestu odnětí svobody zařazen do věznice s dozorem. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byly poškozené společnosti ZINSTAV, spol. s r. o., se sídlem Zábrdovická 16, Brno, a ŠkoFIN, s. r. o., se sídlem Pekařská 6, Praha, odkázány s nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Městský soud v Brně posoudil jako přečin zpronevěry podle §206 odst. 1, 3 tr. zákoníku skutek, který podle jeho zjištění spočíval v tom, že „ačkoliv Ing. L. S., Ph.D. měl v souvislosti s pracovní činností, kterou vykonával pro společnost. ZINSTAV, spol. s r. o., se sídlem Zábrdovická 16, Brno, (ZINSTAV), ode dne 29. 6. 2011 pouze svěřené mu do užívání níže označené motorové vozidlo, a dále měl jednatelem společnosti ZINSTAV I. K. dne 18. 7. 2011 vydanou mu plnou moc k zastupování společnosti ve všech právních úkonech, tak přesto obžalovaný dne 7. 11. 2011 na Odboru dopravy Magistrátu města Brna v Brně na ulici Kounicova 67 převedl na sebe jako na fyzickou osobu registraci vlastnictví k vozidlu Škoda Octavia liftback 1.6 MPI, RZ …, číslo karoserie …, a to tak, že pro účel změny vlastníka vozidla v registru předložil plnou moc, opravňující jej jednat za společnost ZINSTAV a kupní smlouvu, podle níž mu (jako fyzické osobě) údajně dne 27. 7. 2011 společnost ZINSTAV (jako prodávající) předmětný automobil prodala; k převedení automobilu na obžalovaného tak došlo jednak v rozporu s obchodními podmínkami úvěrové smlouvy č. … uzavřené dne 28. 6. 2011 za účelem nákupu tohoto vozidla mezi společnostmi ZINSTAV, spol. s r.o. a ŠkoFIN, s. r. o., se sídlem Pekařská 6, Praha, (ŠkoFIN), jednak k takovému prodeji nebyl dán právní důvod, a zejména však k němu došlo bez vědomí tehdejšího majitele vozidla – jednatele společnosti ZINSTAV I. K.;
a tímto jednáním obžalovaný způsobil škodu na majetku společnosti ZINSTAV ve výši nejméně 250.000,- Kč; po nezaplacení splátek předmětného úvěru a po odstoupení od úvěrové smlouvy přešlo vlastnické právo k vozidlu ze společnosti ZINSTAV na společnost ŠkoFIN“.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný včas odvolání proti výrokům o vině, trestu a způsobu jeho výkonu. O odvolání rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 24. 1. 2013, sp. zn. 9 To 410/2012, tak, že odvolání obviněného podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné. Z odůvodnění usnesení je zřejmé, že Krajský soud v Brně rozhodoval jen o odvolání proti výroku o trestu, což opakovaně uvedl v odůvodnění usnesení, a dovodil, že soud prvního stupně nepochybil při rozhodování o druhu a výši trestu, a proto odvolání proti výroku o trestu zamítl.
Obviněný napadl usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 1. 2013, sp. zn. 9 To 410/2012 včas podaným dovoláním prostřednictvím obhájce JUDr. Kárima Titze. Důvody dovolání uplatnil podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spočívající v nesprávném právním posouzení skutku a podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř., který podle obviněného spočívá ve faktickém odmítnutí řádného opravného prostředku podaného proti rozsudku soudu prvního stupně.
Na základě dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. namítl, že jednání, pro které byl odsouzen, nenaplňuje znaky skutkové podstaty přečinu zpronevěry podle §206 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Poukázal na to, že v případě zpronevěry by muselo dojít k přisvojení si cizí věci nebo jiné majetkové hodnoty, která mu byla svěřena. K převedení předmětného automobilu došlo s vědomím jednatele společnosti ZINSTAV, spol. s. r.o. I. K., o čemž podle obviněného svědčí navržené důkazy. S jednatelem I. K. se dohodli, že za práce, které obviněný vykonával pro zmíněnou společnost, obdrží odměnu, která mu bude vyplacena jednak formou převodu vlastnického práva k automobilu a jednak vyplacením finanční částky. Ze závěrů Městského soudu v Brně vyplývá, že na podkladě kupní smlouvy podal návrh na zápis změn údajů registru silničních vozidel, přičemž takový zápis má pouze deklaratorní charakter a nedochází jím k převodu vlastnického práva. Obviněný dále namítl, že soud při právním posouzení skutku nevzal zřetel na důkazy, kterými bylo prokázáno, že nebyly naplněny znaky přečinu zpronevěry. Poukázal též na nález Ústavního soudu ze dne 20. 6. 1995, sp. zn. III. ÚS. 84/94.
K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. obviněný uvedl, že odvolací soud rozhodl pouze o druhém doplnění odvolání podaném soudu dne 22. 1. 2013, kterým doplnil původní odvolání, a to dalšími námitkami proti výroku o nepodmíněném trestu odnětí svobody a způsobu jeho výkonu Nezabýval se doplněním odvolání, které podal dne 6. 11. 2012, přičemž ve druhém doplnění odvolání výslovně uvedl, že se ztotožňuje s obsahem prvního doplnění odvolání ze dne 6. 11. 2012 a toto doplňuje o další skutečnosti. Obviněný namítl, že rozhodnutím odvolacího soudu se dostal do shodného postavení jako v případě, že by odvolání bylo odmítnuto podle §253 odst. 3 tr. ř., ačkoliv oprávněná osoba nebyla řádně poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 1. 2013, č. j. 9 To 410/2012 – 247, a aby poté podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupce v písemném vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že obviněný nejprve podal velmi stručné, téměř blanketní odvolání ze dne 30. 10. 2012, které bylo soudu prvního stupně doručeno dne 31. 10. 2012. Odvolání doplnil podáním ze dne 6. 11. 2012 (v rozsahu 17 stran), které bylo soudu doručeno dne 7. 11. 2012, které směřuje „proti výroku o vině, výroku o druhu a výši trestu a výroku o zařazení do věznice s dozorem.“ Další doplnění odvolání ze dne 22. 1. 2013, na které měl reagovat odvolací soud, není podle státního zástupce v dostupném materiálu zařazeno, přesto je zřejmé, že odvolací soud přehlédl podání obviněného ze dne 6. 11. 2012, když v usnesení napadeném dovoláním výslovně uvedl, že „přezkoumal výrok o trestu, protože odvolání obžalovaného směřovalo pouze do tohoto výroku.“ Podle názoru nejvyššího státního zástupce nelze připustit důvodnost dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., protože odvolací soud se nezabýval právním posouzením skutku.
Naproti tomu obviněný řádně uplatnil důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. v jeho první alternativě. Obviněný důvodně směřoval své námitky proti obsahu přezkumné povinnosti odvolacího soudu podle §254 odst. 1 tr. ř. Tuto povinnost Krajský soud v Brně nesplnil a usnesení odvolacího soudu je výsledkem jeho vadného procesního postupu. Nejvyšší státní zástupce považuje dovolací námitky obviněného za částečně důvodné.
Navrhl proto, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 1. 2013, sp. zn. 9 To 410/2012, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Navrhl dále, aby Nejvyšší soud rozhodl o dovolání v souladu s §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání a podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci v neveřejném zasedání i pro případ jiného než navrhovaného rozhodnutí.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou, a to prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání má obligatorní obsahové náležitosti dovolání stanovené v §265f odst. 1 tr. ř.
K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
Vadný postup odvolacího soudu vytvořil procesní překážku, která brání tomu, aby dovolací soud přezkoumal dovolací námitky podřazené pod důvod dovolání podle §265b odst. l písm. g) tr. ř., které směřují proti výroku o vině, a tedy proti právnímu posouzení skutku, jímž byl obviněný uznán vinným. Dovolací soud může v řízení o dovolání přezkoumávat jen ty výroky rozhodnutí odvolacího, resp. stížnostního soudu, které byly přezkoumány v opravném řízení. Směřuje-li přesto dovolání proti výroku, který odvolací soud nepřezkoumával podle §254 odst. l tr. ř. a neměl povinnost jej přezkoumat ani podle §254 odst. 2, 3 tr. ř., musí být takové dovolání odmítnuto jako nepřípustné podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. (srov. přiměřeně rozh. č. 20/2004 Sb. rozh. tr.).
Krajský soud v Brně v rozporu s obsahem odvolání obviněného nepřezkoumával výrok o vině a přezkoumal jen výrok o trestu. Nejvyšší soud za této situace nemůže přezkoumávat námitky obviněného, které jsou zaměřeny proti nesprávnému právnímu posouzení skutku. Vzhledem k tomu, že uvedená vada má souvislost i s dalším uplatněným důvodem dovolání, bude o ní pro stručnost (§265i odst. 2 tr. ř.) pojednáno níže též v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř.
K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. je dán tehdy, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Tento důvod dovolání má dvě alternativy uplatnění. Podstata dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. spočívá v tom, že soud druhého stupně měl v řízení o odvolání přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho, aniž byly splněny procesní podmínky pro takový postup, odmítl nebo zamítl řádný opravný prostředek. Druhou alternativou je skutečnost, že odvolateli sice nebylo odepřeno právo na přístup k soudu druhého stupně, ale tento soud - ač v řádném opravném řízení věcně přezkoumával napadené rozhodnutí soudu prvního stupně - neodstranil vadu vytýkanou v řádném opravném prostředku, nebo navíc sám zatížil řízení či své rozhodnutí vadou zakládající některý z dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
Nejvyšší soud zjistil ze spisu Městského soudu v Brně vedeného pod sp. zn. 11 T 54/2012, že obviněný Ing. L. S., Ph.D. podal po vyhlášení odsuzujícího rozsudku dne 16. 10. 2012 v hlavním líčení do protokolu odvolání, avšak neuvedl, proti kterým výrokům rozsudku. Ve spisu na č. l. 182 je protokolováno následující: „Po vyhlášení rozsudku, jeho odůvodnění a poučení o opravných prostředcích uvedli .: Obžalovaný : po poradě s obhájcem – podávám si odvolání.“ Dne 30. 10. 2012 podal obviněný na poštu odvolání, které bylo doručeno dne 31. 10. 2012 Městskému soudu v Brně, proti rozsudku ze dne 16. 10. 2012, sp. zn. 11 T 54/2012. Odvolání podal prostřednictvím zvoleného obhájce Mgr. Radovana Dospěla a výslovně v něm uvedl, že odvolání podává „ v rozsahu výroku o vině, výroku o druhu a výši trestu a výroku o zařazení do věznice s dozorem“. Současně uvedl že : „Obžalovaný naopak nenapadá odvoláním výrok o odkázání poškozených na řízení ve věcech občanskoprávních“ (viz část II. odvolání, č. l. 199 verte spisu). V části IV. odvolání na č. l. 200 spisu uvedl, že: „Obžalovaný prostřednictvím svého obhájce doplní výše uvedená tvrzení včetně návrhů na doplnění dokazování v dodatečné lhůtě do 5 dnů.“
Obviněný poté doplnil odvolání obsáhlým podáním s přílohami včetně obálky (č. l. 202 – 218) prostřednictvím obhájce Mgr. Radovana Dospěla, které bylo předáno k poštovní přepravě dne 6. 11. 2012 a doručeno Městskému soudu v Brně dne 7. 11. 2012. V tomto doplnění obviněný znovu zdůraznil, že odvolání podává do výroku o vině, výroku o druhu a výši trestu a do výroku o zařazení do věznice s dozorem. Na základě řady námitek a návrhů na doplnění dokazování obviněný dovodil, že jeho jednáním nebyla naplněna subjektivní ani objektivní stránka přečinu, kterým byl uznán vinným. Proto navrhl, aby byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a aby byl zproštěn obžaloby. Pro případ, že by odvolací soud dospěl k závěru, že spáchal skutek, který je mu kladen za vinu, aby mu soud uložil podmíněný trest odnětí svobody a peněžitý trest.
Městským soudem v Brně byl spis dne 13. 11. 2012 předložen Krajskému soudu v Brně k rozhodnutí o odvolání obviněného. Odvolací soud dne 10. 1. 2013 nařídil k projednání odvolání obviněného veřejné zasedání na den 24. 1. 2013 v 10.00 hod. Dne 22. 1. 2013 bylo osobně podáno tzv. druhé doplnění odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 16. 10. 2012, sp. zn. 11 T 54/2012, zpracované obhájcem JUDr. Kárimem Titzem, kterého si obviněný zvolil obhájcem dne 22. 1. 2013 (č. l. 243 spisu). V tomto druhém doplnění odvolání je v bodu I. – Rozsah odvolání výslovně uvedeno : „Obžalovaný se plně ztotožňuje s obsahem písemně podaného odvolání ze dne 6. 11. 2012 a nyní podané doplnění směřuje pouze do výroku o druhu a výši trestu a způsobu jeho výkonu. “ (č. l. 227 spisu). V závěru druhého doplnění odvolání obviněný uvedl že : „ Nad rámec návrhu obsaženého v již podaném odvolání ze dne 6. 11. 2012 , obžalovaný prostřednictvím obhájce navrhuje, aby Krajský soud (v Brně) podle §258 odst. 1 písm. e) tr. ř. napadený rozsudek ve výroku o trestu a způsobu jeho výkonu zrušil a sám rozhodl o uložení jiného trestu nespojeného s jeho přímým výkonem, tedy např. trestu odnětí svobody odloženého na delší zkušební dobu.“ (č. l. 229 spisu).
Podle §249 odst. 1 tr. ř. musí být odvolání ve lhůtě uvedené v §248 tr. ř. nebo v další lhůtě k tomu stanovené předsedou senátu soudu prvního stupně podle §251 tr. ř. také odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. O tom musí být oprávněné osoby poučeny. Podle §249 odst. 3 tr. ř. odvolání lze opřít o nové skutečnosti a důkazy.
Obsah odvolání vychází z obecných požadavků podání podle §59 odst. 4 tr. ř. Odvolání musí obsahovat údaje o tom, které rozhodnutí napadá, které věci se týká, které výroky napadá a jaké vady vytýká rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo, a čeho se odvolatel domáhá. Odvolání musí být odvolatelem datováno a podepsáno. Zatímco obviněný může podat odvolání jen ve svůj prospěch, státní zástupce je podle §249 odst. 2 tr. ř. povinen v odvolání uvést, zda je podává byť i zčásti ve prospěch, nebo neprospěch obviněného. V odvolání lze uplatňovat tzv. nova, tj. nové skutečnosti a důkazy, jak výslovně stanoví §249 odst. 3 tr. ř. Trestní řád nezakazuje měnit rozsah, v němž je napadán rozsudek soudu prvního stupně, ani důvody odvolání, a to i po uplynutí odvolací lhůty, resp. lhůty k odstranění vad odvolání. Výjimečně je připuštěno doplňovat odvolání i po uplynutí lhůty k podání odvolání. V trestní věci obviněného předseda senátu nepostupoval podle §251 odst. 1 tr. ř., které upravuje postup soudu při odstraňování vad odvolání. To znamená, že odvolání splňuje náležitosti obsahu odvolání podle §249 odst. 1 tr. ř.
Z hlediska naplnění důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. je významné, jakým způsobem odvolací soud postupoval při přezkoumání napadených výroků rozsudku a řízení, které rozsudku předcházelo. Ustanovení §254 odst. 1 tr. ř. stanoví postup odvolacího soudu při přezkoumávání rozsudku, který byl napaden odvoláním, pokud odvolací soud odvolání nezamítl podle §253 odst. 1 tr. ř. z formálních důvodů, aniž by se zabýval důvodností odvolání, anebo pokud odvolání neodmítl podle §253 odst. 3 tr. ř. proto, že odvolání nesplňovalo náležitosti obsahu odvolání.
Podle §254 odst. 1 tr. ř. nezamítne-li nebo neodmítne-li odvolací soud odvolání podle §253 tr. ř., přezkoumá zákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. K vadám, které nejsou odvoláním vytýkány, odvolací soud přihlíží, jen pokud mají vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno odvolání. S tímto ustanovením souvisí ustanovení §254 odst. 2 tr. ř., podle něhož mají – li však vytýkané vady svůj původ v jiném výroku než v tom, proti němuž bylo podáno odvolání, přezkoumá odvolací soud i správnost takového výroku, na který výrok napadený v odvolání navazuje, jestliže oprávněná osoba proti němu mohla podat odvolání.
Odvolací řízení se řídí principem vázanosti odvolacího soudu obsahem odvolání, resp. vytýkanými vadami. Krajský soud v Brně jako soud odvolací však takto nepostupoval a nedostál své přezkumné povinnosti podle §254 odst. 1 tr. ř. Z přehledu odvolání obviněného a několika doplnění, která jsou zmíněna výše, nevyplývá, že by obviněný jakkoliv omezil rozsah odvolání. Nedošlo k němu ani podáním nazvaným druhé doplnění odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 16. 10. 2012, sp. zn. 11 T 54/2012, které bylo osobně doručeno odvolacímu soudu dne 22. 1. 2013. V něm obviněný prostřednictvím obhájce JUDr. Kárima Titze výslovně uvedl, že se plně ztotožňuje s obsahem písemně podaného odvolání ze dne 6. 11. 2012 a nyní podané doplnění směřuje pouze do výroku o druhu a výši trestu a způsobu jeho výkonu. Z obsahu odvolání ze dne 6. 11. 2012 je zcela zřejmé, že obviněný je podal „do výroku o vině, výroku o druhu a výši trestu a výroku o zařazení do věznice s dozorem.“ Odvolací soud však usnesením, které obviněný napadl dovoláním, rozhodl jen o odvolání obviněného proti výroku o trestu a způsobu výkonu trestu odnětí svobody, ačkoliv jeho povinností bylo přezkoumat i výrok o vině. Krajský soud v Brně jako soud odvolací si neujasnil rozsah přezkumné povinnosti a vzhledem k odvolacím námitkám obviněného se nemohl omezit jen na přezkoumání výroku o trestu. Jeho povinností bylo rozhodnout o celém odvolání obviněného. Jestliže nepřezkoumal také výrok o vině, nemohl zamítnout odvolání obviněného.
Dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. je rozhodnutí o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, nebo okolnost, že v řízení mu předcházejícím byl dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Procesní podmínky pro odmítnutí nebo zamítnutí odvolání nebo stížnosti upravují ustanovení §253 tr. ř. a §148 tr. ř. Podstata tohoto dovolacího důvodu je tedy v tom, že soud druhého stupně měl v řádném opravném řízení přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho, aniž byly splněny procesní podmínky pro takový postup, odmítl nebo zamítl řádný opravný prostředek (odvolání nebo stížnost). Smyslem tu tedy je umožnit oprávněné osobě, aby se domohla přezkoumání věci v řádném přezkumném řízení, které nebylo provedeno, ač podle zákona mělo být provedeno, takže dovolatel byl zkrácen na svém právu na přístup k soudu druhého stupně (srov. NS 20/2003 – T 491, Šámal P. a kol., Trestní řád. Komentář. II. díl, 5. vydání. Praha : C. H. Beck 2005, s. 2028).
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho první alternativě je naplněn i v případě vadného postupu odvolacího soudu, jestliže rozhodl jen v části odvolání, ačkoliv odvoláním obviněného bylo napadeno více výroků rozsudku soudu prvního stupně.
Nejvyšší soud shledal, že byl naplněn dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. v jeho první alternativě, neboť bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v §265b odst. 2 písm. a) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí.
Proto podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 1. 2013, sp. zn. 9 To 410/2012, a podle §265k odst. 2 tr. ř. současně zrušil také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Tento soud znovu projedná a rozhodne o odvolání obviněného, kterým napadl rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 16. 10. 2012, sp. zn. 11 T 54/2012, ve výrocích o vině, trestu i způsobu výkonu trestu. Při novém projednání odvolání a rozhodování o něm je odvolací soud povinen důsledně respektovat postup upravený v §254 odst. 1 tr. ř. pro přezkoumání napadených výroků rozsudku soudu prvního stupně, i řízení, které rozsudku předcházelo, a v souladu se zákonem se vypořádat se všemi námitkami obviněného v odvolání, které s doplněními tvoří jediné odvolání. Nové rozhodnutí řádně odůvodní podle příslušných ustanovení trestního řádu.
Krajský soud v Brně, jemuž byla věc přikázána k novému projednání a rozhodnutí, je podle §265s odst. 1 tr. ř. vázán právním názorem, který Nejvyšší soud vyslovil v tomto rozhodnutí, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil. Protože napadené rozhodnutí bylo zrušeno v důsledku dovolání podaného ve prospěch obviněného, nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch (§265s odst. 2 tr. ř.).
Nejvyšší soud rozhodl o dovolání v neveřejném zasedání, které konal za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Rozhodnutí o vazbě podle §265 l odst. 4 tr. ř. učinil samostatným usnesením.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. srpna 2013
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek