ECLI:CZ:NS:2014:11.TCU.10.2014.1
sp. zn. 11 Tcu 10/2014-9
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 9. dubna 2014 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanů České republiky M. B., a X. B., roz. H., rozsudkem Zemského soudu Düsseldorf, Spolková republika Německo, ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 012 KLs-60 Js 1472/12-19/12, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Düsseldorf byli M. B. a X. B. uznáni vinnými trestnými činy nedovoleného dovozu omamných látek v nikoli nepatrném množství a pomoci k nedovolenému obchodování s omamnými látkami v nikoli nepatrném množství a byli odsouzeni: M. B. k trestu odnětí svobody v trvání tří let a X. B. k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzení dopustili podle zjištění Zemského soudu Düsseldorf tím, že na základě předchozí dohody s neidentifikovaným drogovým dealerem C. v Dominikánské republice od tohoto převzali látkový černý kufr zn. Fila, v jehož dvojitém dně bylo ukryto 1 286 g kokainu s obsahem účinné látky nejméně 42,4 % (což odpovídá množství min 545 g hydrochloridu kokainu), letenky z P. C. do D. na den 29. 3. 2012, zálohu 200 dolarů a mobilní telefon, na něž jim měl po přistání zavolat C. komplic a dohodnout předání kokainu a vyplatit mzdu. Dne 29. 3. 2012 pak podali kufr na letišti P. C., nastoupili do letedla a přistáli v 15.07 hodin v D., kde si kufr opět vyzvedli, načež byli zadrženi.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Podle §4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzení jsou občany České republiky, kteří byli odsouzeni soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzení se dopustili úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně před možným nebezpečím vyplývajícím z nekontrolovaného nakládání s omamnými a psychotropními látkami. Jednali přitom v takovém rozsahu (zejména pokud jde o množství látky), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byly jim uloženy citelné tresty odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. dubna 2014
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch