Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.09.2014, sp. zn. 11 Tcu 101/2014 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2014:11.TCU.101.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2014:11.TCU.101.2014.1
sp. zn. 11 Tcu 101/2014-14 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal dne 30. září 2014 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto: Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. B. Okresního soudu v Martině, Slovenská republika, ze dne 26. 3. 2013, sp. zn. 23 T 19/2013, hledí jako na odsouzení soudem České republiky . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Martině, Slovenská republika, ze dne 26. 3. 2013, sp. zn. 23 T 19/2013, který nabyl právní moci dne 26. 3. 2013, byl M. B. uznán vinným zločinem loupeže, podle slovenského trestního zákona, a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený M. B. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že dne 5. 11. 2012 v době okolo 00.30 hod., po příchodu na čerpací stanici Tesco, nacházející se v M., Obchodní centrum Turiec č. 1 a po následném otevření okénka o rozměrech 30 x 40 cm, sloužícího k obsluze zákazníků, které je umístěno na budově čerpací stanice směrem k čerpacím stojanům ze strany pracovnice čerpací stanice R. T., se tímto otevřeným okénkem protáhl polovinou svého těla a následně od jmenované žádal vydání finanční hotovosti, což u ní vzbudilo obavy, a proto mu z pokladny č. 2 vydala a odevzdala hotovost ve výši 50,- Eur. S tímto se však M. B. nespokojil a nadále pod hrozbou násilí slovy „Naval prachy, nebo Tě zabiji“, od R. T. požadoval vydání další finanční hotovosti, čímž ji přinutil z obavy o své zdraví a život opětovně otevřít pokladnu č. 2, z níž mu odevzdala další finanční hotovost v 20 eurových bankovkách, v této se nacházející, a poté z čerpací stanice utekl na neznámé místo. Tímto svým jednáním způsobil společnosti Tesco Stores, a. s., pobočka M., Obchodní centrum Turiec č. 1, v M. odcizením finanční hotovosti celkovou škodu ve výši 350,- Eur, přičemž jiná škoda způsobena nebyla. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený M. B. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (loupeže podle §173 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona. V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. B. se pro svůj majetkový prospěch dopustil jednání, kterým způsobil vyšší škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována způsobem jejího provedení, přičemž z obsahu spisového materiálu rovněž vyplývá, že odsouzený byl již v minulosti v České republice vícekrát odsouzen pro násilnou trestnou činnost. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl již uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. B. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 30. září 2014 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/30/2014
Spisová značka:11 Tcu 101/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:11.TCU.101.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Právní styk s cizinou
Dotčené předpisy:§4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19