ECLI:CZ:NS:2014:11.TCU.151.2014.1
sp. zn. 11 Tcu 151/2014-60
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 26. listopadu 2014 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
I. Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. G. , rozsudkem Obvodového soudu Pirna, Spolková republika Německo, ze dne 5. 9. 2012, sp. zn. 22 Ls 142 Js 20928/11, a to při zahrnutí trestu z rozsudku Obvodového soudu Dresden, Spolková republika Německo, ze dne 10. 6. 2011, sp. zn. 219 Ds 165 Js 16771/11, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
II. Návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně odsouzení občana České republiky J. G. , rozsudkem Zemského soudu v Lipsku, Spolková republika Německo, ze dne 27. 2. 2006, sp. zn. 5 Kls 151 Js 24286/05, k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) roků a 5 (pěti) měsíců, a to se zahrnutím trestů uložených mu rozsudkem Obvodového soudu Ravensburg ze dne 6. 8. 2004, sp. zn. 4 Ds 12 Js 23280/03, rozsudkem Obvodového soudu Villingen-Schwenningen ze dne 10. 3. 2005, sp. zn. 9 Ls 44 Js 16865/04, rozsudkem Obvodového soudu v Lipsku ze dne 8. 4. 2005, sp. zn. 223 Ds 256 Js 1819/05, rozsudkem Obvodového soudu Plauen ze dne 18. 7. 2005, sp. zn. 5 Ls 530 Js 21791/04 a rozsudkem Obvodového soudu Chemnitz ze dne 25. 8. 2005, sp zn. 10 Ls 640 Js 33473/04, se zamítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu Pirna, Spolková republika Německo, ze dne 5. 9. 2012, sp. zn. 22 Ls 142 Js 20928/11, který nabyl právní moci téhož dne, byl J. G., uznán vinným trestným činem krádeže v 7 případech ve vícečinném souběhu a pokusem krádeže, podle německého trestního zákona, a odsouzen k nepodmíněnému souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků, a to při zahrnutí trestu v trvání 1 (jednoho) roku a 3 (tří) měsíců z rozsudku Obvodového soudu Dresden, Spolková republika Německo, ze dne 10. 6. 2011, sp. zn. 219 Ds 165 Js 16771/11, který nabyl právní moci téhož dne.
Podle skutkových zjištění Obvodového soudu Pirna se odsouzený J. G. dopustil trestné činnosti (krádeží) skutky blíže popsanými pod body 1. – 8. rozsudku, a to v úmyslu si těmito opatřovat zdroj příjmů v podstatě tím, že:
1. v již blíže nezjištěné době od 17.45 hod. dne 23. 4. 2010 do 06.58 hod. dne 26. 4. 2010, po vypáčení okna na boční terase vnikl do základní školy, G. H. v G. O. R. se záměrem odcizit zde cenné předměty. Poté se za použití násilí vloupal do všech prostor základní školy, a odcizil laptop HP sériové č. ...... v hodnotě asi 600,- euro, modrou sportovní tašku „Take it easy“, dvě vlněné přikrývky a černou tašku s nápisem „Vivanco“ v hodnotě 1.794,52 euro, CD-přehrávač v hodnotě 299,- euro, hotovost ve výši 479,50 euro a potraviny v malé hodnotě. Způsobená věcná škoda činila cca 4.700,- euro,
2. v již blíže nezjištěné době od 29. 4. 2010 do 30. 4. 2010 poté, co vylezl na střechu sousední kůlny, vnikl oknem do mateřské školky „A. N.“ v G. O. S. v úmyslu odcizit zde cenné předměty. V budově pak vypáčil všechny zamčené dveře skříní, odkud odcizil digitální kameru Samsung L 110 v hodnotě 140,- euro a hotovost v hodnotě 206,64 euro. Věcná škoda jím způsobená činila cca 3.600,- euro,
3. v již blíže nezjištěné době od 16,30 hod. dne 3. 5. 2010 do 05,30 hod. dne 4. 5. 2010 vnikl po rozbití sklepního okénka do základní školy L., T., G. O. L. a následně po násilném otevření vstupních dveří do skladovacích prostor družiny, přičleněné k základní škole, v úmyslu odcizit zde cenné předměty, jejichž přítomnost v prostorách předpokládal. V budově pak vypáčil dveře k zavřeným místnostem, odkud odcizil čtyři notebooky v hodnotě 1.872,- euro a nalezenou hotovost ve výši 80,-euro. Věcná škoda jím způsobená činila cca 3.100,- euro,
4 . v již blíže nezjištěné době od 13,00 hod. dne 4. 5. 2010 do 14,40 hod. dne 5. 5. 2010 vnikl po rozbití okenní tabule a vypáčení dřevěné okenice do víkendové chaty poškozeného A. M. na D. S. v G. O. L., se záměrem odcizit zde cenné předměty. Protože však žádné nenašel, v budově pouze přenocoval. Věcná škoda jím způsobená činila asi 1.000,- euro,
5. v již blíže nezjištěné době od 17,15 hod. dne 5. 5. 2010 do 05,00 hod. dne 6. 5. 2010 vnikl po rozbití jednoho z oken, dosažitelného zvenčí přes požární schodiště a balkon, do mateřské školky M. G. S., D. v úmyslu odcizit v jejich prostorách cenné předměty. V budově odcizil z kuchyně salám, který snědl, a hotovost ve výši 30,- euro. Protože se mu zpočátku nedařilo dostat se do kanceláře, rozbil zvenčí neznámým předmětem okno a po vniknutí do jejích prostor, odcizil z psacího stolu laptop v ceně 808,- euro. Věcná škoda odsouzeným způsobená činila asi 2.300,- euro,
6. v již blíže nezjištěné době od 17,15 hod. dne 5. 5. 2010 do 06,00 hod. dne 6. 5. 2010 vnikl po rozbití okna kuchyně, nacházejícího se v zadní části dětské družiny, do jejich prostor v „S.“, G., D. v úmyslu odcizit zde cenné předměty tím způsobem, že rozbil kladivem dveře do jídelny, kde odcizil nalezenou hotovost ve výši 45,-, přičemž způsobená věcná škoda činila cca 262,- euro,
7. v již blíže nezjištěné době od 18,00 hod. dne 6. 5. 2010 do 05,55 hod. dne 7. 5. 2010 vnikl po rozbití okna do třídy v přízemí dětské družiny v D. v S. O. O., a to v úmyslu odcizit zde cenné předměty. V budově vypáčil dvoje dveře a čtyři skříně, odkud odcizil nalezenou hotovost ve výši 8,- euro, muffiny a banány v hodnotě 10,- euro, přičemž věcná škoda jím způsobená činila 1.063,03 euro,
8. v již blíže nezjištěné době od 17,00 hod. dne 25. 6. 2010 do 05,30 hod. dne 28. 6. 2010 vnikl po násilném vypáčení dvou oken a rozbití dvou okenních tabulí do mateřské školky „K.“, L., P., v úmyslu odcizit v prostorách cenné předměty, přičemž zde odcizil potraviny v nepatrné hodnotě a batoh s nápisem „MDR“ blíže nezjištěné hodnoty. Věcná škoda jím způsobená činila 400,- euro.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený J. G. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky.
Pokud jde o odsouzení z rozsudku Obvodového soudu Pirna, Spolková republika Německo, ze dne 5. 9. 2012, sp. zn. 22 Ls 142 Js 20928/11 , týká se skutků, které vykazují znaky trestných činů vykazuje znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (krádeže podle §205 tr. zákoníku a poškození cizí věci podle §228 tr. zákoníku). Podmínka oboustranné trestnosti je pak splněna i ohledně trestného činu z rozsudku Obvodového soudu Dresden, Spolková republika Německo, ze dne 10. 6. 2011, sp. zn. 219 Ds 165 Js 16771/11 , a který rovněž vykazuje znaky trestného činu podle právního řádu České republiky (krádeže podle §205 tr. zákoníku). Trestná činnost, za níž byl tímto rozsudkem odsouzen, spočívala v podstatě v tom, že poté, co v již blíže nezjištěné době od 17,00 hodin dne 26. 7. 2010 do 03.15 hod. dne 27. 7. 2010 jel na kole kolem školní družiny N., T. v D.-Z. O. N., pojal úmysl se vloupat do jejich prostor, kam násilím vnikl a odcizil v kanceláři se nacházející laptop „HP 6370B“ s brašnou, mobil „Nokia 6300“ s nabíječkou zn. „Ansmann“ a videokameru, vše v hodnotě cca 900,- až 1.000,- euro. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. G. se pro svůj finanční prospěch dopustil majetkové trestné činnosti, kterou způsobil vyšší škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho jednání je zvyšována i tím, že se jednalo o více útoků. Z obsahu spisového materiálu rovněž vyplývá, že byl již v minulosti pro majetkovou trestnou činnost v České republice i ve Spolkové republice Německo odsouzen. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl již uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. G. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky v této části vyhověl .
Pokud však jde o návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně odsouzení občana České republiky J. G. , rozsudkem Zemského soudu v Lipsku, Spolková republika Německo, ze dne 27. 2. 2006, sp. zn. 5 Kls 151 Js 24286/05, k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) roků a 5 (pěti) měsíců, a to se zahrnutím trestů uložených mu rozsudkem Obvodového soudu Ravensburg ze dne 6. 8. 2004, sp. zn. 4 Ds 12 Js 23280/03, rozsudkem Obvodového soudu Villingen-Schwenningen ze dne 10. 3. 2005, sp. zn. 9 Ls 44 Js 16865/04, rozsudkem Obvodového soudu v Lipsku ze dne 8. 4. 2005, sp. zn. 223 Ds 256 Js 1819/05, rozsudkem Obvodového soudu Plauen ze dne 18. 7. 2005, sp. zn. 5 Ls 530 Js 21791/04 a rozsudkem Obvodového soudu Chemnitz ze dne 25. 8. 2005, sp. zn. 10 Ls 640 Js 33473/04, Nejvyšší soud zjistil, že ve vztahu k osobě odsouzeného J. G. již dříve k návrhu Ministerstva spravedlnosti ČR o zaznamenání údajů o výše uvedeném odsouzení do evidence Rejstříku trestů, rozhodl podle tehdy platného ustanovení §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., a to usnesením ze dne 17. srpna 2006, sp. zn. 11 Tcu 91/2006.
Jelikož tak o zaznamenání údajů o cizozemském odsouzení jmenovaného v dané věci do evidence Rejstříku trestů již bylo rozhodnuto tak, že se toto uznává na území České republiky, jak vyplývá i z opisu z evidence Rejstříku trestů ze dne 7. 11. 2014, kde je již toto odsouzení evidováno, nelze návrhu Ministerstva spravedlnosti ČR na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů vyhovět, neboť toto má stejné právní důsledky jako již výše citované rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněné podle tehdy platného ustanovení §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. Protože by tímto došlo k duplicitě záznamů ohledně stejného cizozemského odsouzení v Rejstříku trestů, z uvedených důvodů Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti v této části zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. listopadu 2014
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík