ECLI:CZ:NS:2014:11.TCU.153.2014.1
sp. zn. 11 Tcu 153/2014-53
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 26. listopadu 2014 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občana České republiky, obv. V. K. , roz. F., podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení V. K., rozsudkem Zemského soudu Augsburg ze dne 26. 3. 2013, sp. zn. 3 KLs 210 Js 122714/12, která byla uznána vinnou ze spáchání trestného činu závažného ublížení na těle podle §223, §224 odst. 1 č. 4, §239 odst. 1, §240 odst. 1, 2, 3, §249, §250 odst. 1, č. 1 b, §3, §22, §23, §25 odst. 2, §52 německého trestního zákoníku, za který jí byl uložen trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 6 (šesti) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu Augsburg ze dne 26. 3. 2013, sp. zn. 3 KLs 210 Js 122714/12, který nabyl právní moci dne 3. 4. 2013, byla obv. V. K. uznána vinnou ze spáchání výše uvedeného trestného činu a následně odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 6 (šesti) měsíců.
Podle skutkových zjištění Zemského soudu v Augsburgu dne 10. 7. 2012 kolem 10 hod. se vydal poškozený G. K., manžel obviněné do společného statku v Z. …, B., kde zpozoroval, jak obviněná V. K. společně s K.-H. M. překládají dřevo na sklápěč. Došlo mezi nimi k hádce ohledně odvozu dřeva, v důsledku čehož se oba obvinění za vědomé a zamýšlené součinnosti vrhli na poškozeného, chytli jej společně za rukávy a táhli jej k poblíž zaparkovanému osobnímu vozidlu Ford, kam jej strčili na zadní sedadlo. Obv. M. přisedl vedle něj, zatímco obviněná K. stála vedle svého muže u otevřených dveří z druhé strany, vzala provaz a za pomocí M. svázala poškozenému zepředu ruce a obv. M. ještě spoutal poškozenému nohy. Poté obv. K. poškozenému vzala peněženku a odcizila z ní 150 euro v hotovosti. Následně jej dvakrát udeřila dlaní do obličeje. Nato sepsala dopis, datovaný dne 9. 7. 2012, podle kterého ji měl zmocnit k tomu, aby převáděla faktury firmy Ott (neboť ji poškozený zrušil přístupová práva k bankovnímu účtu) a tento dopis mu dala podepsat. Přitom oba obžalovaní poškozenému hrozili, že jej zbijí, pokud dopis nepodepíše. Aby obvinění zvýšili naléhavost požadavku na podepsání dopisu, obv. M. poškozenému zatlačil prsty mezi klíční kost a rameno, až vykřikl bolestí. Poškozený však dopis nepodepsal, místo podpisu perem udělal pouze pár nezřetelných tahů, proto obviněná sepsala stejný dopis znovu, který opět dala poškozenému podepsat, ten to ale odmítl. Poté Protože oba obvinění neviděli další možnost, jak dosáhnout podepsání dopisu, obv. M. vystrčil oběma rukama poškozeného z osobního vozidla a ten upadl na asfalt a obv. K. svému muži uvolnila pouta. Toho poškozený využil k útěku.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. MSP-210/2014-MOT-T/7 ze dne 5. 11. 2014, Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 7. 11. 2014.
Podle §4a odst. 3 tohoto zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzená V. K. je občankou České republiky, byla odsouzena soudem jiného členského státu EU a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin ublížení na zdraví podle §146 tr. zákoníku). Závažnost spáchaného skutku spočívá zejména v agresivitě útoku obviněné a jejího komplice. Oba svými opakovanými útoky způsobili poškozenému otlaky a podlitiny po spoutání provazy, oděrky na obličeji a na pravém uchu po úderech do hlavy, a také v psychický šok z nečekaného napadení. Tomu odpovídá druh a výměra uloženého trestu odnětí svobody, která je shodná i s českou právní úpravou.
Z výše uvedeného vyplývá, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení obv. V. K. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, a proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. listopadu 2014
Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman