ECLI:CZ:NS:2014:11.TCU.175.2014.1
sp. zn. 11 Tcu 175/2014-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 9. prosince 2014 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky R. H. rozsudkem Obvodového soudu Hof, Spolková republika Německo, ze dne 25. 11. 2013, sp. zn. 7 Ls 325 Js 7049/13, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu Hof, Spolková republika Německo, ze dne 25. 11. 2013, sp. zn. 7 Ls 325 Js 7049/13, který ohledně odsouzeného R. H. nabyl právní moci dne 12. 12. 2013, byl tento uznán vinným trestným činem krádeže ve zvláště závažném případě, podle německého trestního zákona, a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený R. H. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že ve spolupachatelství s I. H. st., I. H. ml. a J. K., a po předchozí společné domluvě, v blíže nezjištěné době od 17,00 hod. dne 14. 6. 2013 do 02:00 hod. dne 16. 6. 2013, poté, co násilím vypáčili dveře a vnikli do skladovacích prostor firmy Heister Logistik GmbH, A. W. 1, T., odtud odcizili 251 sad zimních kol s pneumatikami v celkové hodnotě 29.328,89 euro, které naložili do dvou vozidel VW Transporter s českými reg. zn. ... a ..., se záměrem je prodat v České republice a zajistit si tak zdroj příjmů. Kolem 6.10 hod. byli v oblasti S. na silnici ..., krátce před hraničním přechodem do České republiky kontrolováni a zadrženi.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený R. H. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (krádeže podle §205 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený R. H. se pro svůj prospěch podílel na jednání, kterým byla způsobena značná škoda na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že se této dopustil s dalšími osobami, jakož i způsobem jejího provedení. Z obsahu spisového materiálu rovněž vyplývá, že byl v Německu již v minulosti pro majetkovou trestnou činnost odsouzen. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl již uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení R. H. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. prosince 2014
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík