ECLI:CZ:NS:2014:11.TCU.2.2014.1
sp. zn. 11 Tcu 2/2014-14
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 9. dubna 2014 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. N. rozsudkem Řádného soudu v Neapoli, Itálie, ze dne 3. 5. 2012, sp. zn. 8254/12, který nabyl právní moci dne 4. 7. 2012, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Řádného soudu v Neapoli byl J. N. uznán vinným trestným činem dovozu tabáku zpracovaného v zahraničí na území státu podle §291 bis dekretu prezidenta republiky č. 43/73 a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Řádného soudu v Neapoli tím, že spolu s dalším spolupachatelem dne 2. 5. 2012 v 6.00 hodin po dálnici A16 ve směru na Neapol ve vozidle zn. Iveco za doprovodu naváděcího vozidla zn. Fiat Panda převáželi mimo zboží uvedeného v dokladech i 1 550 kg tabáku zpracovaného v zahraničí, a to 420 kg značky Classic Red, 340 kg značky Classic Blue, 390 kg značky Jin Ling a 400 kg značky Fest, v uzavřených kartonech v černých plastových pytlích, přičemž nepředložili žádné doklady, z nichž by vyplynulo zaplacení cla na vstupu.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený J. N. je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu státu na správném vyměření daně, cla a dalších povinných plateb a na příjmech z těchto povinných plateb, z nichž je financována činnost státu, krajů a obcí a vykonávané činnosti ve veřejném zájmu. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména pokud jde o množství převáženého tabáku), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. dubna 2014
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch