ECLI:CZ:NS:2014:11.TCU.79.2014.1
sp. zn. 11 Tcu 79/2014-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 30. září 2014 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. Č., rozsudkem Obvodového soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 28. 3. 2013, sp. zn. 202 Ls 424 Js 59353/12, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Drážďany byl J. Č. uznán vinným trestnými činy krádeže a nedovoleného držení omamných látek a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a čtyř měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Obvodového soudu Drážďany tím, že poté, co se připojil k mezinárodní organizované skupině, jejímž cílem bylo odcizování kvalitních automobilů, především Škoda Octavia, v západní Evropě a jejich převážení do České republiky a zpeněžení, dne 3. 12. 2012 převzal a přes hraniční přechod C. do České republiky převezl osobní automobil Škoda Octavia, r. z. …, poškozeného R. Z. v hodnotě cca 4 000 euro, který byl odcizen neznámým členem skupiny dne 3. 12. 2012 kolem 16.00 hod. na adrese T. …, D., a to pomocí speciálního nářadí (polský klíč) a odpovídající elektroniky k překonání bezpečnostních zařízení. Přitom měl odsouzený u sebe 0.29 g marihuany.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona. Podle tohoto ustanovení Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky [pomoc podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku k trestnému činu krádeže podle §205 tr. zákoníku]. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně především vlastnického práva. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména pokud jde o hodnotu odcizeného vozu), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. září 2014
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch