ECLI:CZ:NS:2014:11.TDO.1240.2014.1
sp. zn. 11 Tdo 1240/2014-32
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 9. prosince 2014 dovolání podané obviněným M. K., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. 5. 2014, sp. zn. 13 To 113/2014, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 1 T 3/2014 a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. K.
o d m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Nymburce ze dne 5. 2. 2014, sp. zn. 1 T 3/2014, byl M. K. uznán vinným v bodě 1 trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b) odst. 2 tr. zák. (zákona č. 140/1961 Sb.), v bodech 2 – 4 přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku a v bodech 5 – 7 pokračujícím přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, v bodě 7 ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku.
Za skutek popsaný pod bodem 1 a za trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění, kterým byl uznán vinným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 16. 3. 2009, sp. zn. 4 T 77/209, který mu byl doručen dne 16. 4. 2009, byl odsouzen podle §247 odst. 2 tr. zák. a §43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Výrok o trestu z citovaného trestního příkazu byl současně zrušen. Za skutek popsaný pod body 2 – 4 byl podle §205 odst. 2 a §45 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen ke společnému trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Za skutek popsaný pod body 5 – 7 byl podle §205 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon byl zařazen rovněž do věznice s ostrahou. Dále byl obviněnému podle §70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věcí blíže v rozsudku vyjmenovaných, podle §75 odst. 1 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu pobytu v obvodu soudního okresu Nymburk v trvání pěti let. Dále bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Podle skutkových zjištění se obviněný trestné činnosti dopustil tím, že
1. dne 19. 3. 2009 kolem 6.00 hodin v L. n. L., v úmyslu odcizit peníze a věci, překonal uzamčení objektu prodejny společnosti F. Milovice, s. r. o., a Lahůdky T. na adrese N. B. H. č. p. ... tím způsobem, že rozlomil vložku zámku u vstupních dveří spojených prodejen, následně vnikl nejprve do prodejny lahůdek, a zde z neuzamčené pokladny odcizil finanční hotovost 1.000 Kč ku škodě firmy T., v. o. s., se sídlem Čelákovice, Staňkovského č. p. 50, poté volně přešel do prodejny Masna F., kde ke škodě poškozené firmy F. Milovice, s. r. o., se sídlem Poděbrady, Na Skupici 614, odcizil 12 půllitrových lahví rumu celkem v hodnotě 1.200 Kč, finanční hotovost 6.825 Kč, trezorek v hodnotě 1.000 Kč s další finanční hotovostí 122.000 Kč a stravenkami celkem v hodnotě 38.079 Kč, čímž způsobil poškozené spol. F. Milovice, s. r. o., škodu celkem odcizením ve výši 169.104 Kč a poškozením vložky zámku další škodu ve výši 100 Kč;
2. v přesně nezjištěné době od 11:15 dne 26. 1. 2013 do 13.40 hodin dne 27. 1. 2013 vnikl po rozlomení cylindrických vložek zámků a poškození zámkového kování vstupních dveří do prodejny pečiva a cukrárny U Radnice, M. n. č. p. …, P., kde z desky pracovního stolu dále již volně přístupné místnosti odcizil volně uloženou příruční pokladnu v hodnotě nejméně 210 Kč, obsahující nejméně 13.000 Kč, ke škodě společnosti PERA, s. r. o., IČO: 608 38507, se sídlem Pelhřimov, Masarykovo nám. 2, které poškozením zámků a kování způsobil dále škodu ve výši nejméně 400 Kč;
3. dne 29. 1. 2013 v době kolem 18 hodin v K. n. L., okr. P, vnikl po podlezení ochranné mříže před vstupními dveřmi do prodejny společnosti BONTE, s. r. o., IČO: 27702677, se sídlem Rynárec 138, okr. Pelhřimov, rozlomil přineseným nástrojem cylindrickou vložku zámku vstupních dveří v hodnotě nejméně 240 Kč, do vnitřních prostor nevnikl, z místa odešel a vrátil se následně v době kolem 20:55 hodin, kde za pomoci doneseného šroubováku u rozlomené zámkové vložky odsunul závoru, a pak již vnikl do vnitřních prostor, kde odcizil na prodejním pultě volně odložený mobilní telefon se SIM kartou v hodnotě nejméně 1.200 Kč, objekt opustil, mobilní telefon uschoval ve vozidle, kterým na místo přijel a následně se na stejné místo vrátil v době kolem 22:12 hodin a opět po podlezení ochranné mříže vnikl do vnitřních prostor prodejny v úmyslu tam odcizit věci k odcizení vhodné, avšak byl na místě dopaden hlídkou Policie ČR;
4. době od 29. 3. 2013 do 30. 3. 2013 v noční době v L. n. L., v úmyslu odcizit peníze a věci, překonal uzamčení objektu vstupních dveří spojených prodejen F. Milovice, s. r. o., a Lahůdky T. na N. B. H. č. p. … tím způsobem, že rozlomil vložku zámku u vstupních dveří, následně vnikl do prostor obou prodejen a z prodejny lahůdek ku škodě firmy T., v. o. s, se sídlem Čelákovice, Staňkovského č. p. 50, odcizil pokladní šuplík Bizera v hodnotě 4.000 Kč, přičemž poškodil pokladnu, dále zde odcizil finanční hotovost 1.000 Kč a žvýkačky v celkové hodnotě 1.500 Kč ku škodě poškozené firmy T., v. o. s., dále z prodejny masny ku škodě spol. F. Milovice, s. r. o., se sídlem Na Skupici 614, Poděbrady, odcizil finanční hotovost ve výši 10.000 Kč, sušenou a nakládanou zeleninu a lahve vína celkem v hodnotě 4.055 Kč, dále poškozením vložky zámku a pokladny způsobil další škodu 2.300 Kč ku škodě firmy T., v. o. s.;
a činu pod body 2 – 4 se dopustil, přestože byl rozsudkem Okresního soudu Praha-západ, sp. zn. 17 T 123/2011, ze dne 31. 8. 2011, který nabyl právní moci dne 8. 12. 2011, odsouzen mimo jiné pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), písm. e), odst. 2 trestního zákona č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009, kdy mu byl uložen společný úhrnný trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců nepodmíněně se zařazením do věznice s ostrahou, z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn dne 23. 1. 2013 na zkušební dobu 4 roků;
5. dne 23. 8. 2013 v době mezi 0:30 hodin a 5:30 hodin v L. n. L., v úmyslu odcizit peníze a věci, překonal uzamčení objektu prodejny Maso uzeniny společnosti F. Milovice, s. r. o., na adrese T. …, tím způsobem, že přineseným hasákem rozlomil vložku zámku vstupních dveří prodejny, následně vnikl do prodejny, kde po vypáčení šuplíku pokladny ke škodě poškozené spol. F. Milovice, s. r. o., odcizil šuplík v hodnotě 4.000 Kč i s finanční hotovostí 1.000 Kč, poté stejným způsobem vylomil vložku zámku dveří kanceláře, a z této pak odcizil plechovou krabičku s finanční hotovostí 14.000 Kč ke škodě poškozené S. K., poškozením zámku a mechanismu pokladny způsobil firmě F. Milovice, s. r.o., další škodu celkem ve výši 1.000 Kč;
6. dne 15. 9. 2013 v době kolem 20:00 hodin v M., v úmyslu odcizit peníze a věci, překonal uzamčení objektu prodejny Květinka tím způsobem, že přineseným francouzským klíčem a šroubovákem rozlomil a vypáčil cylindrickou vložku zámku plastových vstupních dveří prodejny Květinka na adrese M. č. …, následně vnikl do prodejny a z této odcizil ze zásuvky pod prodejním pultem příruční kovovou pokladnu v hodnotě 1.000 Kč a finanční hotovost ve výši 400Kč, vše ku škodě poškozené M. Š., poškozením vstupních dveří způsobil další škodu v celkové výši 1.800 Kč ke škodě firmy F., s. r. o., se sídlem Milovice, Mírová č. p. 146;
7. dne 15. 9. 2013 po 20:00 hodin v M. několik minut poté, co opustil prodejnu Květinka, v úmyslu odcizit peníze a věci, překonal uzamčení objektu prodejny spol. F. Milovice, s. r. o., na adrese M. č. p. … tím způsobem, že stejným nářadím a způsobem rozlomil a vypáčil cylindrickou vložku zámku vstupních dveří, do prodejny však již nevnikl, protože byl vyrušen hlídkou policie a následně zadržen a na místě tak nic neodcizil, poškozením vstupních dveří způsobil škodu celkem ve výši 1.000 Kč ke škodě spol. F. Milovice, s. r. o.;
v bodech 5, 6 a 7 se činu dopustil, ač byl rozsudkem Obvodního (správně „Okresního“) soudu Praha-západ, sp. zn. 17 T 123/2011, ze dne 31. 8. 2011, který nabyl právní moci dne 8. 12. 2011, odsouzen mimo jiné pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 trestního zákona č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009, kdy mu byl uložen společný úhrnný trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců nepodmíněně se zařazením do věznice s ostrahou, z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn dne 23. 1. 2013 na zkušební dobu 4 roků.
Proti citovanému rozsudku podal obviněný odvolání, na základě kterého Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 6. 5. 2014, sp. zn. 13 To 113/2014, podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o vině pod body 1 – 4 a v navazujících výrocích o trestech a o náhradě škody ve vztahu k vyjmenovaným poškozeným a podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že podle §37a tr. zák. ohledně obviněného zrušil výrok o vině a trestu v rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 31. 8. 2011, č. j. 17 T 123/2011-281, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2011, č. j. 12 To 548/2011-322, v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 10. 7. 2009, č. j. 1 T 85/2009-44, a v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. 2. 2011, č. j. 2 T 64/2010-378, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2011, č. j. 61 To 141/2011-398, jakož i výroky, které mají v těchto výrocích o vině svůj podklad, a při nezměněném skutkovém stavu uznal obviněného vinným v bodech I/1-4 trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák. a trestným činem poškození cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák. a dále v bodě II zrušil podle §45 odst. 1 tr. zákoníku výrok o vině v rozsudku Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 2. 4. 2013, č. j. 2 T 20/2013-205, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad, a při nezměněném skutkovém stavu uznal obviněného v bodech II/1-3 vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku.
Za v bodech I/1-4 uvedenou trestnou činnost pak obviněnému uložil podle §247 odst. 2, §37a tr. zák. společný trest odnětí svobody v trvání dvou let. Podle §39 odst. 2 písm. c) tr. zák. jej pro výkon tohoto trestu zařadil do věznice s ostrahou. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. mu též uložil trest propadnutí věci (konkrétně specifikovaných věcí) a podle §57 odst. 1 tr. zák. trest zákazu pobytu na území Hlavního města Prahy na dobu tří let.
Za trestnou činnost uvedenou v bodech II/1-3 obviněnému podle §205 odst. 2, §45 odst. 1 tr. zákoníku uložil společný trest odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku jej pro výkon tohoto trestu zařadil do věznice s ostrahou. Dále rozhodl o náhradě škody.
Podle skutkových zjištění, jak je citoval odvolací soud, se obviněný trestné činnosti dopustil tím, že
I.
I.1. dne 19. 3. 2009 kolem 6.00 hodin v L. n. L., v úmyslu odcizit peníze a věci, překonal uzamčení objektu prodejny společnosti F. Milovice, s. r. o., a Lahůdky T. na adrese N. B. H. č. p. ... tím způsobem, že rozlomil vložku zámku u vstupních dveří spojených prodejen, následně vnikl nejprve do prodejny lahůdek a zde z neuzamčené pokladny odcizil finanční hotovost 1.000 Kč ke škodě firmy T., v. o. s., se sídlem Čelákovice, Staňkovského č. p. 50, poté volně přešel do prodejny Masna F., kde ke škodě poškozené firmy F. Milovice, s. r. o., se sídlem Poděbrady, Na Skupici 614, odcizil 12 půllitrových lahví rumu celkem v hodnotě 1.200 Kč, finanční hotovost 6.825 Kč, trezorek v hodnotě 1.000 Kč s další finanční hotovostí 122.000 Kč a stravenkami celkem v hodnotě 38.079 Kč, čímž způsobil poškozené spol. F. Milovice, s. r. o., škodu celkem odcizením ve výši 169.104 Kč a poškozením vložky zámku další škodu ve výši 100 Kč;
I.2. v době od 22:10 hodin dne 28. 5. 2009 do 8:00 hodin dne 29. 5. 2009 v P. – V., ul. U p. …, se vloupal do restaurace Na Rozcestí tím způsobem, že nezjištěným předmětem poškodil vstupní mříž, vyrazil dveře, vnikl do restaurace a odcizil přesně nezjištěné množství cigaret a drobné mince v přesně nezjištěné hodnotě, dále poškodil alarm a dva výherní automaty, čímž poškozenému J. Z., způsobil škodu poškozením výše uvedených věci ve výši 1.550 Kč, a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne 30. 11. 2007, sp. zn. 3 T 119/2007, odsouzen za trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákona;
I.3. dne 2. 7. 2009 kolem 3.05 hod. v obci D., okr. P.-z., se vloupal do novinového stánku vedle nákupního střediska tak, že uštípl dva visací zámky vstupních dveří, vypáčil dveře, vypáčil železnou mříž a vnikl dovnitř, odkud odcizil 99 ks krabiček cigaret zn. LM Slim, 19 ks cigaret nezjištěné značky, 89 doutníků zn. Brazil, 10 krabiček tabáku zn. Virginia a finanční hotovost ve výši 1.200 Kč, čímž způsobil poškozenému V. B., odcizením celkovou škodu ve výši 10.435 Kč a poškozením škodu ve výši 11.500 Kč, přičemž se výše uvedeného skutku dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 2. 10. 2008, sp. zn. 5 T 128/2008, který nabyl právní moci dne 13. 11. 2008, odsouzen pro spáchání trestného činu krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), 2 tr. zákona k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 33 měsíců s výkonem ve věznici s ostrahou;
I.4. dne 9. 7. 2009 v době kolem 23:50 hod. v P., v domě nacházejícím se v ulici U P. … v úmyslu odcizit hodnotné věci a hotovost z restaurace Na Rozcestí, kterou provozuje J. Z., si odemkl za pomoci klíčů, které zakoupil od neztotožněné osoby a které byly předtím provozovateli restaurace odcizeny, vchodové dveře a vnikl do tohoto domu a s těmito klíči následně na chodbě domu odemkl kovovou mříž chránící dveře únikového východu zmíněné restaurace a tesařským kladivem rozlomil cylindrickou vložku zámku dveří únikového východu, čímž došlo ke spuštění alarmu, jež se obviněný pokusil vypnout, což se mu však nepodařilo a vzápětí na to byl zadržen hlídkou Policie České republiky, a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 2. 10. 2008, sp. zn. 5 T 128/2008, který nabyl právní moci dne 13. 11. 2008, uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákona a byl mu uložen mimo jiné trest odnětí svobody v trvání 33 měsíců ze zařazením do věznice s ostrahou, který dosud nevykonal;
II.
II.1. v přesně nezjištěné době od 11:15 dne 26. 1. 2013 do 13.40 hodin dne 27. 1. 2013 vnikl po rozlomení cylindrických vložek zámků a poškození zámkového kování vstupních dveří do prodejny pečiva a cukrárny U Radnice, M. n. č. p. …, P., kde z desky pracovního stolu dále již volně přístupné místnosti, odcizil volně uloženou příruční pokladnu v hodnotě nejméně 210 Kč, obsahující nejméně 13.000 Kč, ke škodě společnosti PERA, s. r. o., IČO: 608 38507, se sídlem Pelhřimov, Masarykovo nám. 2, které poškozením zámků a kování způsobil dále škodu ve výši nejméně 400 Kč;
II.2. dne 29. 1. 2013 v době kolem 18 hodin v K. n. L., okr. P, vnikl po podlezení ochranné mříže před vstupními dveřmi do prodejny společnosti BONTE, s. r. o., IČO: 27702677 se sídlem Rynárec 138, okr. Pelhřimov, rozlomil přineseným nástrojem cylindrickou vložku zámku vstupních dveří v hodnotě nejméně 240 Kč, do vnitřních prostor nevnikl, z místa odešel a vrátil se následně v době kolem 20:55 hodin, kde za pomoci doneseného šroubováku u rozlomené zámkové vložky odsunul závoru, a pak již vnikl do vnitřních prostor, kde odcizil na prodejním pultě volně odložený mobilní telefon se SIM kartou v hodnotě nejméně 1.200 Kč, objekt opustil, mobilní telefon uschoval ve vozidle, kterým na místo přijel a následně se na stejné místo vrátil v době kolem 22:12 hodina opět po podlezení ochranné mříže vnikl do vnitřních prostor prodejny v úmyslu tam odcizit věci k odcizení vhodné, avšak byl na místě dopaden hlídkou Policie ČR;
II.3. v době od 29. 3. 2013 do 30. 3. 2013 v noční době v L. n. L., v úmyslu odcizit peníze a věci, překonal uzamčení objektu vstupních dveří spojených prodejen F. Milovice, s. r. o., a Lahůdky T. na N. B. H. č. p. … tím způsobem, že rozlomil vložku zámku u vstupních dveří, následně vnikl do prostor obou prodejen a z prodejny lahůdek ke škodě firmy T., v. o. s, se sídlem Čelákovice, Staňkovského č. p. 50, odcizil pokladní šuplík Bizera v hodnotě 4.000 Kč, přičemž poškodil pokladnu, dále zde odcizil finanční hotovost 1.000 Kč a žvýkačky v celkové hodnotě 1.500 Kč ke škodě poškozené firmy T., v. o. s., dále z prodejny masny ke škodě spol. F. Milovice, s. r. o., se sídlem Na Skupici 614, Poděbrady, odcizil finanční hotovost ve výši 10.000 Kč, sušenou a nakládanou zeleninu a lahve vína celkem v hodnotě 4.055 Kč, dále poškozením vložky zámku a pokladny způsobil další škodu 2.300 Kč ke škodě firmy T., v. o. s.;
a těchto jednání se dopustil, přestože byl rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 31. 8. 2011, č. j. 17 T 123/2011-281, který nabyl právní moci dne 8. 12. 2011, odsouzen mimo jiné pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), písm. e), odst. 2 trestního zákona č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009, kdy mu byl uložen společný úhrnný trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců nepodmíněně se zařazením do věznice s ostrahou, z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn dne 23. 1. 2013 na zkušební dobu 4 roků.
Proti citovanému rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. Pavla Jiříčka dovolání . Ohledně dovolacího důvodu odkázal na §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
V textu svého dovolání obviněný uvedl, že Krajský soud v Praze při svém rozhodování přihlédl k tomu (jak je uvedeno na str. 10), že byl několikrát souzen v Kutné Hoře, kde nikdy souzen nebyl, a v Benešově v roce 2010, kde byl ovšem naposledy souzen v roce 2007. Na základě toho považuje obviněný svůj trest za nepřiměřený, navíc považuje tresty za uložené v rozporu s pravidly pro jejich ukládání, má za to, že měl dostat trest mírnější a jednotný, aby se on a vedení věznice v celé situaci lépe orientovali.
V závěru svého dovolání pak obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a věc Krajskému soudu v Praze vrátil k novému projednání.
K dovolání obviněného se vyjádřil Nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství. Ta po shrnutí dosavadního průběhu řízení a obsahu podaného dovolání uvedla, že obviněný neuvádí žádnou konkrétní vadu „jiného nesprávného hmotně právního posouzení“, než jsou otázky druhu a výměry trestu. Naopak je z jeho obsahu zřejmé, že dovolací argumentace obviněného směřuje pouze proti tvrdosti výroku o trestu. Nenaplňuje tak ani obviněným uplatněný důvod dovolání, ani jiný dovolací důvod. Především je totiž možné výrok o trestu napadat prostřednictvím §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., který je specifickým hmotně právním důvodem vztahujícím se k výroku o uložení trestu, a to navíc jen tehdy, jestliže byl obviněnému uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo byl trest uložen ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, a zejména pak nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených §39 až §42 tr. zákoníku a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani žádného jiného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 tr. ř. (srov. č. 22/2003 Sb. rozh. trest.).
Pokud obviněný namítá, že v jeho případě je trest nepřiměřeným, měl dostat trest mírnější, namítá podle státní zástupkyně pouze přísnost jemu uloženého trestu. Nad rámec již uvedeného pak k námitce obviněného, že mu byly uloženy společné tresty v rozporu s pravidly pro jejich ukládání, státní zástupkyně uvádí, že ji považuje za ryze formální, neboť dovolatel ani nekonkretizuje, v čem měl spočívat „rozpor s pravidly“. Tento způsob potrestání se uplatní v případě pokračujících trestných činů, kdy soud rozhoduje nejen o (společném) trestu, ale i o vině, neboť z hlediska hmotného trestního práva jde o jeden skutek, a v takovém případě se do výroku o vině v novém rozsudku zahrnou všechny dílčí útoky pokračujícího trestného činu. Pokud jde o výměru společného trestu za pokračování v trestném činu, zákon výslovně stanoví, že nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším. Jestliže byl obviněnému v projednávané věci za pokračující trestný čin krádeže ukládán jako společný trest odnětí svobody ve výměře 18 měsíců, resp. dvou roků, jde podle státní zástupkyně rozhodně o trest, který zákon v zákonné trestní sazbě připouští a je v rámci trestní sazby, protože u tohoto trestného činu byla trestní sazba šest měsíců až tři léta. Společný trest za pokračování v trestném činu se ukládá podle obecných pravidel uvedených v trestním zákoně (§45 tr. zákoníku, resp. §37a tr. zák.) a při jeho ukládání je soud vázán tímto ustanovením a nikoliv „lepší orientací v celé situaci“, jak si obviněný představuje.
Pokud obviněný namítá, že v odůvodnění napadaného rozsudku (na str. 10) jsou uvedena nikoliv správná zjištění ohledně dřívějšího souzení obviněného, poukazuje státní zástupkyně na to, že dovolání jen proti odůvodnění rozhodnutí není přípustné. Mimoto z výroků napadeného rozsudku je zcela evidentní, že k těmto skutečnostem uváděným obviněným soud nepřihlížel, zůstaly toliko zjevnou administrativní nesprávností v odůvodnění rozhodnutí krajského soudu.
Závěrem svého vyjádření pak státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde je lze učinit (§265e odst. 1 tr. ř.), a bylo podáno oprávněnou osobou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.].
Vzhledem k tomu, že lze dovolání podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda lze dovolatelem uplatněné dovolací důvody považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. V úvahu přitom přicházelo posouzení pouze ve vztahu k ustanovení odstavce prvního §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z toho plyne, že v rámci rozhodování o dovolání vychází Nejvyšší soud zásadně ze skutkových zjištění provedených soudy v předchozím řízení a pouze hodnotí, zda tato skutková zjištění byla z hlediska hmotného práva správně posouzena. Není tedy možné namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, v jakém rozsahu provedl dokazování, jak postupoval při provádění důkazů, apod. V tomto směru totiž nejde o aplikaci hmotného práva, ale procesních předpisů, zejména ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů. Hmotně právní posouzení se pak týká především trestního práva hmotného, ale může se týkat i jiných právních odvětví (k tomu srov. č. 36/2004 Sb. rozh. tr., str. 299). Nesprávnost může spočívat v tom, že soud nesprávně aplikuje normu hmotného práva tím, že buď použije jiný právní předpis či jiné ustanovení nebo použije správný právní předpis a jeho správné ustanovení, ale nesprávně je vyloží. Nesprávnost může rovněž spočívat v chybně posouzené předběžné otázce. Je třeba dodat, že v žádném z dalších ustanovení §265b odst. 1 trestní řád nepřipouští jako důvod dovolání, že by rozhodnutí bylo založeno na nesprávném nebo neúplném skutkovém zjištění. Z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., je dovolání podáno i v případě, kdy je v něm sice citováno některé z ustanovení §265b tr. ř., ale ve skutečnosti jsou vytýkány vady, které zákon jako důvod dovolání nepřipouští.
Tak je tomu i v posuzovaném případě. Námitka obviněného odkazující na str. 10 napadeného rozsudku s tím, že odvolací soud při svém rozhodování přihlédl k neexistujícím odsouzením, se jeví jako zmatečná, neboť na str. 10 je obsažena pouze citace z odvolání obviněného a z výroků ani odůvodnění napadeného rozhodnutí nevyplývá, že by krajský soud přihlížel k takovým odsouzením při svém rozhodování.
Dále má obviněný za to, že mu byly uloženy společné tresty v rozporu s pravidly pro jejich ukládání, což však konkretizuje tím, že měl dostat trest mírnější, jednotný, aby se v situaci on a věznice lépe orientovali.
K nápravě vad výroku o trestu je určen primárně dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., který je však dán v případě nejzávažnějších pochybení soudu, a to byl-li obviněnému uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Jiná pochybení, spočívající zejména v nesprávném vyhodnocení kritérií uvedených v §39 až §42 tr. zákoníku a v důsledku toho uložení nepřiměřeného přísného nebo naopak nepřiměřeně mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., a ani prostřednictvím jiného dovolacího důvodu uvedeného v §265b odst. 1 tr. ř. (srov. č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Jiné vady výroku o trestu, spočívající v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný trest, je možno považovat za jiné nesprávné hmotně právní posouzení ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (srov. rovněž č. 22/2003 Sb. rozh. tr.).
Je zřejmé, že obviněný se touto námitkou domáhá právě přehodnocení výměry trestu, ovšem nad rámec toho, co v dovolacím řízení umožňuje trestní řád. Pokud jde o jeho požadavek, aby se v situaci lépe orientoval, pak takové pravidlo pro stanovení druhu a výměry trestu zákon nezná. Obviněný neargumentuje tím, že by jeho trestná činnost měla být posouzena jako jeden pokračující trestný čin nebo by měly být v jeho případě splněny podmínky pro uložení souhrnného trestu, což by bylo možno považovat za námitky odpovídající uplatněnému dovolacímu důvodu, ale „rozpor s pravidly“ spatřuje ve skutečnostech, které nemohou být z tohoto hlediska relevantní.
Vzhledem ke shora uvedenému dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný M. K. podal dovolání z jiných důvodů, než jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř., a proto postupoval podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a jeho dovolání odmítl, aniž se dále zabýval jím napadeným rozhodnutím a řízením jemu předcházejícím podle §265i odst. 3 až 5 tr. ř. O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 9. prosince 2014
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch