ECLI:CZ:NS:2014:11.TDO.220.2014.1
sp. zn. 11 Tdo 220/2014-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. března 2014 dovolání podané obviněným M. J. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 11. 2013, sp. zn. 5 To 382/2013, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 66 T 110/2013, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. J.
o d m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 66 T 110/2013, byl obviněný M. J. uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, za který byl podle §205 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.
Podle skutkových zjištění se obviněný trestné činnosti dopustil tím, že dne 8. 10. 2011 v době od 21.14 přinejmenším do 2.00 hodin dne 9. 10. 2011 v R., okres B., na nám. M., odstranil dřevěné lišty a následně levou skleněnou výplň vstupních dveří do řeznictví z majetku A. B., na skleněné výplni způsobil škodu ve výši 323,- Kč, vzniklým otvorem vnikl dovnitř, kde odcizil 5 ks kačen v ceně 900,- Kč, 5 plechovek Coca Cola 0,3 l v ceně 55,- Kč, 3 ks čokolád zn. Nutela v ceně 120,- Kč, 7 ks čokolád zn. Orion v ceně 162,- Kč, 5 ks brambůrek v ceně 105,- Kč, 2 lahve 0,7 l vodky v ceně 376,- Kč, 10 lahví 0,7 l rumu v ceně 800,- Kč, 8 ks mléka zn. Popular v ceně 103,- Kč, 7 balení plátkových sýrů zn. Eidam v ceně 104,- Kč, 2 balení tavených sýrů s Nivou v ceně 52,- Kč a 6 jogurtů zn. Activia v ceně 53,40 Kč, čímž jí způsobil odcizením věcí celkovou škodu ve výši 2.730,- Kč, přičemž byl rozsudkem Okresního soudu v Olomouci, sp. zn. 2 T 121/2007, ze dne 1. 6. 2009, který nabyl právní moci dne 6. 1. 2010, potrestán pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák. a další mimo jiné souhrnným nepodmíněným trestem odnětí svobody v trvání 24 měsíců, který vykonal dne 6. 10. 2010.
Proti citovanému rozsudku podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 13. 11. 2013, sp. zn. 5 To 382/2013, podle §256 tr. ř. zamítl.
Proti citovanému rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Petra Lindenthala dovolání, kterým napadl všechny jeho výroky. Ohledně dovolacího důvodu odkázal na §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku.
V textu svého dovolání obviněný poukázal na to, že soudy přistupovaly s ohledem na jeho předchozí odsouzení k jeho osobě jako k jedinému možnému pachateli. Z kamerového záznamu však pouze vyplývá, že v čase od 21.14 hod. do 21.17 hod. byly zaznamenány dvě osoby, které procházely přes N. M. směrem k místu, kde má být vchod č. ... Samotné osoby s ohledem na kvalitu záznamu nelze rozeznat. V čase 21.17 hod. se tyto osoby ztrácí ze záběru, což podle soudů nasvědčuje tomu, že vstoupily do uvedeného vchodu. Totožnost těchto osob však nebyla jednoznačně prokázána. Soud prvního stupně neprovedl žádný důkaz, kterým by vyloučil, že vloupání provedla některá osoba, která v daném vchodě bydlí. Pokud jde o batoh, ten měl pro věci dětí. Do batohu se v žádném případě nemohly vejít všechny věci, které byly z prodejny odcizeny. Pokud soud dospěl k závěru, že původně spoluobviněná V. D. mohla být v době spáchání skutku v bytě svých rodičů, tak z její výpovědi vyplývá, že tam byli s obviněným společně. Soud neměl k dispozici jediný důkaz, že to byl obviněný, kdo se dopustil vloupání do prodejny řeznictví. Ani nepřímé důkazy jednoznačně nade vší pochybnost neprokazují, že skutek spáchal.
V závěru svého dovolání pak obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 11. 2013, sp. zn. 5 To 382/2013, a dále postupoval podle §265m tr. ř. a zprostil jej návrhu na potrestání.
Nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že se k dovolání nebude věcně vyjadřovat.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. ř.], bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde je lze učinit (§265e odst. 1 tr. ř.), a bylo podáno oprávněnou osobou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.].
Vzhledem k tomu, že lze dovolání podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda lze dovolatelem uplatněné dovolací důvody považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. V úvahu přitom přicházelo posouzení pouze ve vztahu k ustanovení odstavce prvního §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z toho plyne, že v rámci rozhodování o dovolání vychází Nejvyšší soud zásadně ze skutkových zjištění provedených soudy v předchozím řízení a pouze hodnotí, zda tato skutková zjištění byla z hlediska hmotného práva správně posouzena. Není tedy možné namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, v jakém rozsahu provedl dokazování, jak postupoval při provádění důkazů, apod. V tomto směru totiž nejde o aplikaci hmotného práva, ale procesních předpisů, zejména ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů. Hmotně právní posouzení se pak týká především trestního práva hmotného, ale může se týkat i jiných právních odvětví (k tomu srov. č. 36/2004 Sb. rozh. tr., str. 299). Nesprávnost může spočívat v tom, že soud nesprávně aplikuje normu hmotného práva tím, že buď použije jiný právní předpis či jiné ustanovení nebo použije správný právní předpis a jeho správné ustanovení, ale nesprávně je vyloží. Nesprávnost může rovněž spočívat v chybně posouzené předběžné otázce. Je třeba dodat, že v žádném z dalších ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. nepřipouští jako důvod dovolání, že by rozhodnutí bylo založeno na nesprávném nebo neúplném skutkovém zjištění. Z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., je dovolání podáno i v případě, kdy je v něm sice citováno některé z ustanovení §265b tr. ř., ale ve skutečnosti jsou vytýkány vady, které zákon jako důvod dovolání nepřipouští.
Tak je tomu i v posuzovaném případě. Obviněný sice formálně tvrdí, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, ve skutečnosti však brojí výhradně proti skutkovým zjištěním učiněným v předchozím řízení a proti hodnocení provedeného dokazování. Žádné konkrétní vady v právním posouzení skutku obviněný neuvádí. K jeho námitkám proti hodnocení provedených důkazů tak lze pouze nad rámec dovolacího řízení uvést, že soudy logicky a přesvědčivě vysvětlily, z jakých důkazů vyvodily skutkové závěry, na nichž se odsouzení zakládá, a toto zdůvodnění nebudí žádné pochybnosti. Mimo to, obviněný se hlavního líčení před soudem prvního stupně, kde mohl své skutkové námitky uplatnit, z vlastního rozhodnutí neúčastnil. Uplatnil je nicméně v rámci svého odvolání a odvolací soud se jimi řádně zabýval, jak plyne z jeho rozhodnutí. Obhajoba obviněného tak byla již v předchozím řízení vyvrácena a lze odkázat na odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů.
Vzhledem ke shora uvedenému dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný M. J. podal dovolání z jiných důvodů, než jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř., a proto postupoval podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a jeho dovolání odmítl, aniž se dále zabýval jím napadeným rozhodnutím a řízením jemu předcházejícím podle §265i odst. 3 až 5 tr. ř. O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 26. března 2014
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch