ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.143.2014.1
sp. zn. 21 Cdo 143/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Ljubomíra Drápala ve věci dědictví po J. K., za účasti 1) H. G., zastoupené JUDr. Martinem Kölblem, advokátem se sídlem v Praze 1, Štěpánská č. 643/39, a 2) J. K., zastoupeného JUDr. Janem Pavlokem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 6, K Brusce č. 124/6, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 32 D 429/2009, o dovolání H. G. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. února 2013, č. j. 24 Co 300/2012-483, takto:
I. Dovolání H. G. se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání H. G. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28.2.2013, č. j. 24 Co 300/2012-483, není přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k závěru odvolacího soudu o přednosti restitučních předpisů srov. například rozsudek velkého senátu občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 11.9.2003, sp. zn. 31 Cdo 1222/2001, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 6.1.2009, sp. zn. 28 Cdo 4983/2008, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.6.2013, sp. zn. 21 Cdo 2449/2011, dále závěry přijaté ve Stanovisku Ústavního soudu ČR ze dne 1.11.2005, sp. zn. Pl. ÚS – st. 21/05, uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR pod číslem 477, ročník 2005; k převzetí věci státem bez právního důvodu srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13.12.2006 sp. zn. 22 Cdo 18/2006, který byl uveřejněn pod č. 62 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2008) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
V části, v níž dovolatelka uplatnila jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. (vznáší-li výhrady proti správnosti a úplnosti skutkových zjištění a namítá-li jiné vady, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, s poukazem na již zrušenou právní úpravu účinnou do 31.12.2012), dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání H. G. podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. března 2014
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu