ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.1700.2013.1
sp. zn. 21 Cdo 1700/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobce Ing. J. H., IČO 14728303, zastoupeného Mgr. Antonínem Wirthem, advokátem se sídlem v Klatovech, Čs. legií č. 42, proti žalovanému ZÁPADOČESKÁ VÝROBA OKEN a. s., v likvidaci se sídlem v Praze 10 – Strašnicích, Molitorovská č. 324/9, IČO 25223003, o žalobě na obnovu řízení a žalobě pro zmatečnost, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 15 Nc 1360/2012, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 26. září 2012 č. j. 14 Co 509/2012-21, takto:
I. Dovolání žalobce se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce v podání doručeném Okresnímu soudu v Klatovech dne 22. 3. 2012 uvedl, že podává „žalobu pro zmatečnost ve věci č. j. Ro 147/2002, vydaného Okresním soudem v Klatovech, a současně s tím návrh na zahájení řízení na obnovu řízení ve věci č. j. Ro 147/2002“.
Okresní soud v Klatovech – poté, co usnesením ze dne 12. 4. 2012 č. j. 15 Nc 1360/2012-6 doručeným žalobci dne 16. 4. 2012 vyzval žalobce, aby ve lhůtě 14 dnů od doručení tohoto usnesení odstranil vady svého podání tím, že označí napadené rozhodnutí, uvede, v jakém rozsahu se toto rozhodnutí napadá, jaké jsou důvody obnovy řízení a důvody zmatečnosti, vylíčí skutečnosti svědčící o tom, že žaloba je podána včas, označí důkazy k prokázání důvodnosti žaloby a uvede, čeho se domáhá, a poučil jej o tom, že, nebude-li podání ve stanovené lhůtě řádně doplněno, soud je odmítne, a poté, co vyhověl žádosti žalobce ze dne 23. 4. 2012 o prodloužení lhůty k odstranění vad jeho podání o jeden měsíc - usnesením ze dne 19. 6. 2012 č. j. 15 Nc 1360/2012-11 podání žalobce odmítl. Rozhodnutí odůvodnil ustanovením §43 o. s. ř. s tím, že podání žalobce je neprojednatelné, neboť neobsahuje zákonem požadované náležitosti.
K odvolání žalobce Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 26. 9. 2012 č. j. 14 Co 509/2012-21 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu prvního stupně je správné, neboť kromě označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, podání žalobce neobsahuje žádné z náležitostí žaloby pro zmatečnost a žaloby na obnovu řízení a žalobce na výzvu soudu prvního stupně vady podání neodstranil a neučinil tak ani v odvolacím řízení.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítá, že soudem prvního stupně mu nebyla poskytnuta přiměřená lhůta k odstranění vad podání, neboť se u něj dostavily „těžké zdravotní problémy“, které zapříčinily, že nedodržel lhůtu stanovenou soudem, a žalobce si vzhledem k právní složitosti věci „sám nestihl pomoci“ a pro své zdravotní potíže a nedostatečný příjem si ani nedokázal zajistit odbornou právní pomoc. Dovolatel nesouhlasí s tím, že své podání mohl doplnit i „v odvolací lhůtě“, a namítá, že o této možnosti nebyl soudem poučen. Žalobce navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu v jeho potvrzujícím výroku a usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „o. s. ř.“), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1. 1. 2013 (srov. Čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§240 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o usnesení, proti němuž je dovolání podle ustanovení §239 odst. 3 o. s. ř. přípustné, přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.
Žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost jsou mimořádné opravné prostředky, kterými lze napadnout ze zákonem stanovených důvodů pravomocná rozhodnutí soudu, pokud to zákon připouští. Vedle obecných náležitostí uvedených v ustanovení §42 odst. 4 o. s. ř. musí žaloba na obnovu řízení i žaloba pro zmatečnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti), vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá (§232 odst. 1 o. s. ř.).
V posuzovaném případě podání žalobce doručené soudu prvního stupně dne 22. 3. 2012 neobsahuje žádnou z náležitostí stanovených pro žalobu na obnovu řízení a žalobu pro zmatečnost v ustanovení §232 odst. 1 o. s. ř. Soud prvního stupně proto v souladu s ustanovením §43 odst. 1 o. s. ř. vyzval žalobce, aby své podání o tyto náležitosti doplnil, poučil jej, jak má doplnění provést, a k doplnění podání mu určil lhůtu 14 dnů, kterou následně na žádost žalobce prodloužil o jeden měsíc. Takto určenou lhůtu shledává dovolací soud zcela přiměřenou k tomu, aby žalobce sám nebo prostřednictvím zvoleného zástupce doplnil své podání podle poučení soudu, popřípadě aby požádal soud o ustanovení zástupce, který by vady podání za něj odstranil (o možnosti ustanovení zástupce na náklady státu byl žalobce poučen v usnesení soudu prvního stupně, kterým byl vyzván k doplnění podání). Na závěru o přiměřenosti lhůty určené žalobci k odstranění vad podání nemohou nic změnit ani zdravotní potíže doložené žalobcem v odvolacím řízení potvrzeními ošetřujícího lékaře žalobce MUDr. Františka Koce o jeho zdravotním stavu, neboť z těchto potvrzení vyplývá neschopnost žalobce „k nástupu jakékoliv práce pro nemoc“, a nikoliv jeho zdravotní nezpůsobilost doplnit své neúplné podání podle poučení soudu, popřípadě udělit za tím účelem plnou moc zvolenému zástupci nebo alespoň požádat soud, aby mu byl zástupce ustanoven.
Správný je i závěr odvolacího soudu, že žalobce mohl vady svého podání odstranit ještě v průběhu řízení o odvolání proti usnesení, kterým soud prvního stupně jeho podání podle ustanovení §43 odst. 2 o. s. ř. odmítl. Lhůta určená soudem ve výzvě k opravě nebo doplnění podání podle ustanovení §43 odst. 1 o. s. ř. je lhůtou soudcovskou (§55 o. s. ř.), jejíž zmeškání sice nelze prominout podle ustanovení §58 o. s. ř., ale jejíž marné uplynutí nemá za následek nemožnost vytknuté vady podání odstranit později, a to případně i v odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí podání nebo v jiném podání doručeném odvolacímu soudu před vydáním rozhodnutí o odvolání, k jejichž obsahu odvolací soud přihlédne ve smyslu ustanovení §167 odst. 2 a §154 odst. 1 o. s. ř. Tento důsledek povahy lhůty určené soudem k opravě nebo doplnění podání nepředstavuje procesní právo, o kterém by měl být účastník řízení poučen ve smyslu ustanovení §5 o. s. ř.
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněného dovolacího důvodu správné. Protože nebylo zjištěno (a ani dovolatelem tvrzeno), že by bylo postiženo některou z vad uvedených v ustanovení §229 odst. 1 o. s. ř., §229 odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. nebo v §229 odst. 3 o. s. ř. anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce podle ustanovení §243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu nákladů nemá právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. března 2014
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu