ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.2318.2013.1
sp. zn. 21 Cdo 2318/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce R. R. , zastoupeného JUDr. Zdeňkou Doležílkovou, advokátkou se sídlem v Ostravě – Nové Bělé, Ovesná č. 7, proti žalované OKD, a.s. se sídlem v Karviné – Doly, Stonavská č. 2179, IČO 26863154, zastoupené JUDr. Renátou Kadlubcovou, advokátkou se sídlem v Českém Těšíně – Mistřovicích, Hradišťská č. 119, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 26 C 117/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. října 2012, č. j. 16 Co 201/2012-131, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 občanského soudního řádu):
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 10. 2012, č. j. 16 Co 201/2012-131, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 29. 2. 2012, č. j. 26 C 117/2009-110 ve výrocích, kterými byla zamítnuta žaloba o zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku ve výši 31.555,- Kč měsíčně od 17. 3. 2009 dosud a rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a že České republice se nepřiznává náhrada nákladů řízení, a jímž bylo rozhodnuto, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 45.042,- Kč k rukám advokátky JUDr. Renáty Kadlubcové a že Česká republika nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „o. s. ř.“), který je třeba při projednání tohoto dovolání a při rozhodnutí o něm použít i v současné době, neboť napadený rozsudek odvolacího soudu byl vydán v době do 31. 12. 2012 (srov. Čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), protože ve věci samé nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil, a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř., když v dovolání žalobce byly uplatněny - jak vyplývá z jeho obsahu (srov. §41 odst. 2 o. s. ř.) - jen dovolací důvody podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 o. s. ř.
Žalobce sice v dovolání uvedl, že podle jeho názoru napadený rozsudek odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, z obsahu samotného dovolání (z vylíčení důvodů dovolání) však vyplývá, že žalobce nezpochybňuje právní posouzení odvolacím soudem, ale že nesouhlasí se skutkovými zjištěními, na nichž odvolací soud založil svůj závěr o tom, že „mezi pracovním úrazem a vznikem škody ve formě ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti není dána příčinná souvislost“, a podrobuje kritice postup, jakým odvolací soud k těmto skutkovým zjištěním dospěl. Podstatou jeho námitek je tedy nesouhlas s tím, z jakých provedených důkazů odvolací soud vycházel (ze znaleckého posudku MUDr. Nohelové a MUDr. Sedláčka) a jak tyto důkazy hodnotil.
Námitky žalobce v tomto směru nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., ale dovolacího důvodu podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 o. s. ř.; k takto uplatněným okolnostem nemůže být však při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přihlédnuto (srov. §237 odst. 3, část věty za středníkem o. s. ř.).
Protože dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. listopadu 2014
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu