ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.2576.2014.1
sp. zn. 21 Cdo 2576/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Romana Fialy ve věci žalobce Lidového bytového družstva Praha 9, družstva se sídlem v Praze 9, Zákostelní č. 667/3, IČO 48030619, zastoupeného JUDr. Vlastimilou Kaufmannovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Na Pankráci č. 1618/30, proti žalované České republice - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových v Praze 2, Rašínovo nábřeží č. 42, IČO 69797111, Územnímu pracovišti v hlavním městě Praze v Praze 2, Rašínovo nábřeží č. 42, o určení, že žalované náleží z důvodu zániku členství vypořádací podíl, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 41 C 191/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. února 2014 č.j. 64 Co 365/2013-94, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13.2.2014 č.j. 64 Co 365/2013-94 není přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.
Dovolací soud již dříve při svém rozhodování (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.12.2009 sp. zn. 21 Cdo 4498/2008, které bylo uveřejněno pod č. 9 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2011, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.1.2010 sp. zn. 21 Cdo 3452/2008, který byl uveřejněn pod č. 14 v časopise Soudní judikatura, roč. 2012, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.3.2010 sp. zn. 21 Cdo 723/2010 nebo rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 9.2.2011 sp. zn. 31 Cdo 316/2008, který byl uveřejněn pod č. 92 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2011) dospěl k závěru, že členství zůstavitele v bytovém družstvu a nájem družstevního bytu přechází "nejen na dědice, ale na každého, komu podle výsledku dědického řízení připadl členský podíl v družstvu", tedy i na stát, jemuž dědictví po zůstaviteli připadlo na základě tzv. odúmrti.
Protože není důvodu, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. října 2014
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu