ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.3139.2013.1
sp. zn. 21 Cdo 3139/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v exekuční věci oprávněné EDENHAM VENTURES LTD. se sídlem 35A Regent Street, Jasmine Court, Belize City, Belize, registrační číslo 71600, zastoupené Mgr. Thomasem Mumulosem, advokátem se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, Preslova č. 361/9, proti povinné M. R. , pro 2.822.391,48 Kč s příslušenstvím, prodejem zástavy, vedené u soudního exekutora JUDr. Vlastimila Porostlého, Exekutorský úřad Ostrava, pod sp. zn. 069 EX 1505/10, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. srpna 2013, č. j. 17 Co 136/2013 - 103, takto:
Dovolání oprávněné se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Soudní exekutor JUDr. Vlastimil Porostlý rozhodl usnesením ze dne 21. 11. 2012, č.j. 069 EX 1505/10 - 77, tak, že „jako nově povinní do exekučního řízení nařízeného usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 1. 7. 2010, sp. zn. 14 EXE 1660/2010 - 14, vedeného soudním exekutorem pod sp. zn. 069 EX 1505/10, na základě rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 8. 3. 2012, č. j. 10 C 16/2011 - 49, který nabyl právní moci dne 8. 5. 2012, vstupují J. K. a J. K.“.
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 27. srpna 2013, č. j. 17 Co 136/2013 - 103, změnil usnesení soudního exekutora ve vztahu k J. K. a J. K. tak, že „nevstupují do exekučního řízení nařízeného usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 1. 7. 2010, sp. zn. 14 EXE 1660/2010 - 14, vedeného soudním exekutorem pod sp. zn. 069 EX 1505/10, na základě rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 8. 3. 2012, č. j. 10 C 16/2011 - 49, který nabyl právní moci dne 8. 5. 2012, na místo povinné M. R.“ (výrok I.), a dále rozhodl, že oprávněná je povinna zaplatit J. K. do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na náhradu nákladů odvolacího řízení 48.206,60 Kč k rukám JUDr. Petra Bokoteje, advokáta se sídlem Táboritská 23, Praha 3 (výrok II.). Odvolací soud dospěl k závěru, že v dané věci nebyly dány důvody pro postup podle ustanovení §107a o. s. ř., neboť nebyl podán návrh na vstup J. K. a J. K. do řízení namísto dosavadní povinné M. R., a „navíc právní skutečnost, s níž je spojen převod povinnosti účastníka řízení, nastala dříve, než bylo zahájeno exekuční řízení“.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala oprávněná dovolání k řešení otázky, „zda v případě změny vlastnictví k nemovitostem v průběhu soudního prodeje zástavy je na místě pokračovat v exekuci vůči původnímu vlastníku nemovitostí, který je uveden v exekučním titulu, či zda je na místě provést záměnu účastníků na straně povinné, která dosud v rozhodnutích dovolacího soudu nebyla vyřešena“. Poukazuje zejména na to, že exekuční řízení bylo zahájeno v době, kdy oprávněná (zástavní věřitelka), exekuční soud ani soudní exekutor neměli informaci o tom, že právní předchůdci povinné odstoupili od kupní smlouvy ve vztahu k předmětné nemovitosti, že soudní exekutor se o této skutečnosti dozvěděl z dopisu právního zástupce manželů K., který jej informoval o tom, že Okresní soud v Berouně rozsudkem ze dne 8. 3. 2012, sp. zn. 10 C 16/2011, určil, že výlučnými vlastníky předmětných nemovitostí jsou manželé K. Z toho dovozuje, že postup soudního exekutora byl správný, neboť zaručil vlastníkům nemovitostí účastenství v řízení, v němž se nakládá s jejich nemovitostmi. Dále dovolatelka nesouhlasí s výrokem o náhradě nákladů odvolacího řízení. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „o. s. ř.“), neboť dovolací řízení bylo zahájeno přede dnem 1. 1. 2014 (srov. Čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Dovolání oprávněné proti výroku usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. srpna 2013, č. j. 17 Co 136/2013 - 103, jímž změnil usnesení soudního exekutora ze dne 21. 11. 2012, č. j. 069 EX 1505/10 - 77, ve vztahu k J. K. a J. K. tak, že „nevstupují do exekučního řízení nařízeného usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 1. 7. 2010, sp. zn. 14 EXE 1660/2010 - 14, vedeného soudním exekutorem pod sp. zn. 069 EX 1505/10, na základě rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 8. 3. 2012, č. j. 10 C 16/2011 - 49, který nabyl právní moci dne 8. 5. 2012, na místo povinné M. R.“, není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2007, sp. zn. 32 Odo 743/2006, ze dne 26. června 2013, sp. zn. 22 Cdo 1030/2013, ze dne 12. srpna 2008, sp. zn. 20 Cdo 5157/2007, ze dne 12. prosince 2010, sp. zn. 20 Cdo 316/2009, ze dne 19. října 2006, sp. zn. 20 Cdo 209/2006, ze dne 14. listopadu 2012, sp. zn. 20 Cdo 1094/2012, z nichž vyplývá, že procesním nástupnictvím podle ustanovení §107a o. s. ř. se soud (soudní exekutor) nezabývá bez návrhu žalobce, resp. oprávněného (jen z úřední povinnosti)], a není důvod, aby tato rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Na otázce, „zda v případě změny vlastnictví k nemovitostem v průběhu soudního prodeje zástavy je namístě pokračovat v exekuci vůči původnímu vlastníku nemovitostí, který je uveden v exekučním titulu, či zda je na místě provést záměnu účastníků na straně povinné“, která podle názoru oprávněné nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešena, rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá [oprávněná totiž zaměňuje institut procesního nástupnictví v řízení ve smyslu ustanovení §107a o. s. ř. se záměnou účastníka (účastníků) podle §92 odst. 2 o. s. ř.].
Dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu, jímž rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení, není přípustné, neboť tímto výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští [§238 odst. 1 písm. d) o. s. ř.].
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání oprávněné podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. března 2014
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu