Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18.11.2014, sp. zn. 21 Cdo 3617/2014 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.3617.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.3617.2014.1
sp. zn. 21 Cdo 3617/2014 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Mojmírem Putnou v právní věci žalobkyně JUDr. J. J. , zastoupené JUDr. Vladimírem Turkem, advokátem se sídlem v Praze 3 – Vinohradech, Korunní č. 2206/127, proti žalované označené jako „ Česká republika, Policie České republiky, Policejní prezidium, Správa kriminální služby a vyšetřování“ se sídlem v Praze 7, Strojnická č. 935/27, o „náhradu škody z neplatného propuštění ze služebního poměru a následných postupů zaměstnavatelské organizace škodu nadále zhoršujících“, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 14 C 82/2007, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. července 2013, č. j. 62 Co 278/2013-53, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 23. ledna 2013, č. j. 14 C 82/2007-34, takto: I. Dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. července 2013, č. j. 62 Co 278/2013-53, se odmítá . II. Řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 23. ledna 2013, č. j. 14 C 82/2007-34, se zastavuje . III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.): Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 7. 2013, č. j. 62 Co 278/2013-53, podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. (vůbec neuvedla, proč považuje dovolání za přípustné z hledisek uvedených v ustanoveních §237 až §238a o. s. ř.); v dovolacím řízení proto nelze pokračovat (srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2014). Řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 23. 1. 2013, č. j. 14 C 82/2007-34, Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení §243b a §104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastavil z důvodu nedostatku funkční příslušnosti Nejvyššího soudu (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1574/99, uveřejněné pod č. 45 v časopise Soudní judikatura, ročník 2000). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 18. listopadu 2014 JUDr. Mojmír Putna předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/18/2014
Spisová značka:21 Cdo 3617/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.3617.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§243c odst. 1 věta první a §241a odst. 2 o. s. ř.
§243b a §104 odst. 1 věta první o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost sp. zn. IV. ÚS 238/15
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19