ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.4383.2013.1
sp. zn. 21 Cdo 4383/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně D. S. , zastoupené Mgr. Ondřejem Milatou, advokátem se sídlem v Ostravě, Sadová č. 553/8, proti žalované DK POKLAD, s.r.o. se sídlem v Ostravě, M. Kopeckého č. 675, IČO 476 70 576, zastoupené JUDr. Alešem Vídenským, advokátem se sídlem v Ostravě, Sokolská třída č. 966/22, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 85 C 141/2009, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. září 2013 č.j. 16 Co 133/2013-189, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Aleše Vídenského, advokáta se sídlem v Ostravě, Sokolská třída č. 966/22.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 9. 2013 č. j. 16 Co 133/2013-189 není přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.9.1998 sp. zn. 2 Cdon 1130/97, uveřejněný v č. 11 časopisu Soudní rozhledy, roč. 1999, str. 374, a právní názory vyslovené v rozsudku býv. Nejvyššího soudu ze dne 23.6.1971 sp. zn. 3 Cz 2/71, uveřejněném ve Sborníku stanovisek, zpráv o rozhodování soudů a soudních rozhodnutí býv. Nejvyšších soudů, vydaném Nejvyšším soudem ČSSR, Praha 1986, str. 928 a v rozsudku býv. Nejvyššího soudu ze dne 21.11.1980 sp. zn. 6 Cz 36/80, uveřejněném pod č. 42 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1982) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak; současně je třeba zdůraznit, že napadený rozsudek odvolacího soudu vychází ze závazného právního názoru dovolacího soudu, který byl – přímo v této věci - vyjádřen již v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 12. 2012 č. j. 21 Cdo 262/2012-156 (§243g odst. 1 věta první, §226 odst. 1 o. s. ř.).
Vytýká-li žalobkyně odvolacímu soudu nesprávnost skutkového zjištění o příčinné souvislosti její nadbytečnosti s organizační změnou, uplatnila tím jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř., a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věty druhé o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 11. března 2014
JUDr. Zdeněk Novotný
předseda senátu