ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.649.2013.1
sp. zn. 21 Cdo 649/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Mojmíra Putny v exekuční věci oprávněné PPF B1 B. V. se sídlem v Amsterodamu, Strawinskylaan č. 933, Nizozemí, zastoupené JUDr. Vladimírem Muzikářem, advokátem se sídlem v Brně, Havlíčkova č. 127/13, proti povinné A. M. , zastoupené Mgr. Miroslavem Burgetem, advokátem se sídlem v Konicích, Za nádražím č. 497, pro 29.918,55 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 35 Nc 3612/2008, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. října 2012 č.j. 12 Co 366/2012-98, takto:
Usnesení krajského soudu se ve výroku, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 27. dubna 2012 č.j. 35 Nc 3612/2008-67 o zamítnutí návrhu povinné na zastavení exekuce, a usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 27. dubna 2012 č.j. 35 Nc 3612/2008-67 ve výroku, jímž byl zamítnut návrh povinné na zastavení exekuce, zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Prostějově k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Povinná se domáhala zastavení exekuce a odkladu provedení exekuce, nařízené usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 29.8.2008 č.j. 35 Nc 3612/2008-13, potvrzeným usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 12.10.2009 č.j. 12 Co 398/2009-35, podle rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Radima Kuchty ze dne 30.4.2008 sp. zn. L 1650/2007 k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 29.918,55 Kč s úrokem "vyčísleným součtem částky ve výši 16.296,- Kč a částky stanovené ve výši 26,64% ročně z částky 29.891,55 Kč ode dne 21.11.2007" do zaplacení, pro smluvní pokutu ve výši 257,28 Kč, pro náklady rozhodčího řízení ve výši 16.943,- Kč a pro náklady oprávněné a náklady exekuce. Návrh zdůvodnila zejména tím, že rozhodčí nález jí nebyl nikdy doručen, že je neplatný, neboť byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí doložku, že jí nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodcem projednat a že při uzavírání úvěrové smlouvy nebyla vůbec na rozhodčí doložku upozorněna.
Okresní soud v Prostějově usnesením ze dne 27.4.2012 č.j. 35 Nc 3612/2008-67 návrhy povinné zamítl. Své rozhodnutí zdůvodnil zejména tím, že exekučním titulem je rozhodčí nález vydaný v řízení o nároku, který může být předmětem rozhodčího řízení, že rozhodčí doložka byla součástí smlouvy o úvěru, jejíž obsah povinná potvrdila svým podpisem, a že soudu nepřísluší v exekučním řízení přezkoumávat případnou neplatnost rozhodčí doložky. Otázka doručení rozhodčího nálezu již byla vyřešena při rozhodování o odvolání povinné proti nařízení exekuce usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 12.10.2009 č.j. 12 Co 398/2009-35. Protože nebyl shledán žádný důvod ani pro odklad provedení exekuce, soud prvního stupně oba návrhy povinné zamítl.
K odvolání povinné Krajský soud v Brně usnesením ze dne 17.10.2012 č.j. 12 Co 366/2012-98 potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Dospěl ke stejnému právnímu závěru jako soud prvního stupně, že v rámci exekučního řízení nelze přezkoumávat platnost rozhodčí doložky, která zakládá pravomoc rozhodce k rozhodnutí sporu mezi účastníky úvěrové smlouvy; k tomu je oprávněn jen soud v nalézacím řízení zahájeném podáním návrhu podle zákona č. 219/1994 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). Podle odvolacího soudu by "jiná situace" nastala, kdyby rozhodčí doložka nebyla ve smlouvě uzavřena, o takový případ se však v této věci nejedná. Odvolací soud současně poukázal na judikaturu soudů o tom, že "exekuční soud není oprávněn přezkoumávat správnost exekučního titulu, což platí i pro případ, že tímto titulem je rozhodčí nález", a uzavřel, že nebyly splněny důvody pro zastavení nebo odklad exekuce.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání, a to - jak vyplývá z jeho odůvodnění - ve výroku, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na zastavení exekuce. Namítá, že v exekučním řízení lze posoudit "kdykoliv platnost rozhodčí doložky" a že, kdyby byla shledána neplatnou, nemůže být dána pravomoc rozhodce spor rozhodnout. Povinná poukazuje na judikaturu soudů a navrhla, aby dovolací soud změnil napadené usnesení tak, že se exekuční řízení na majetek povinné zastavuje.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) projednal dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů účinných do 31.12.2012 (dále jen "o.s.ř."), neboť napadené usnesení bylo vydáno v době do 31.12.2012 (srov. Čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§240 odst. 1 o.s.ř.) a že je přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o.s.ř. (závěr odvolacího soudu, že pravomoc rozhodce vydat rozhodčí nález nelze přezkoumávat v řízení podle zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů ani v řízení o výkon rozhodnutí podle části šesté občanského soudního řádu je v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu), přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání žalobkyně je opodstatněné.
Právní otázkou přezkumu pravomoci rozhodce vydat rozhodčí nález se zabýval Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 10.7.2013 sp. zn. 31 Cdo 958/2012, uveřejněném pod č. 92 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013, v němž věc posuzoval podle zákona č. 216/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31.3.2012, v níž si účastníci sjednali rozhodčí doložku v obchodních podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 25.5.2005, a v níž byl rozhodčí nález vydán dne 29.7.2009. Projednávanou věc je rovněž třeba posoudit s ohledem na datum uzavření úvěrové smlouvy a datum vydání rozhodčího nálezu podle zákona č. 216/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31.3.2012.
V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.7.2013 sp. zn. 31 Cdo 958/2012 dovolací soud vyslovil závěr, podle kterého, "nevydal-li rozhodčí nález rozhodce, jehož výběr se uskutečnil podle transparentních pravidel, resp. byl-li rozhodce určen právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, a nemůže-li být akceptovatelný ani výsledek tohoto rozhodování, pak tento rozhodčí nález není způsobilým exekučním titulem ve smyslu §40 odst. 1 písm. c) exekučního řádu, podle něhož by mohla být nařízena exekuce, jelikož rozhodce určený na základě absolutně neplatné rozhodčí doložky (§39 občanského zákoníku neměl k vydání rozhodčího nálezu podle zákona o rozhodčím řízení pravomoc; byla-li již exekuce v takovém případě přesto nařízena, resp. zjistí-li soud (dodatečně) nedostatek pravomoci orgánu, který exekuční titul vydal, je třeba exekuci v každém jejím stádiu pro nepřípustnost podle §268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. zastavit, když zákon o rozhodčím řízení nevylučuje, aby otázka (nedostatku) pravomoci rozhodce byla zkoumána i v exekučním řízení (přičemž podle judikatury Nejvyššího soudu - srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.7.2011 sp. zn. 20 Cdo 2227/2011 - takový závěr platí i bez zřetele k tomu, že povinný v rozhodčím řízení nedostatek rozhodčí smlouvy nenamítal).
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu (vycházející z opačného právního názoru) není správné; Nejvyšší soud České republiky je proto v dovoláním napadeném výroku podle ustanovení §243b odst. 2 části věty za středníkem o.s.ř. zrušil. Protože důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí také na usnesení soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud České republiky i toto rozhodnutí (ve výroku o zamítnutí návrhu povinné na zastavení exekuce) a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně (Okresnímu soudu v Prostějově) k dalšímu řízení (§243b odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný (§226 odst. 1 a §243d odst. 1 část první věty za středníkem o.s.ř.); v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud (pokud o nich nebude rozhodnuto ve zvláštním režimu podle Hlavy VI. zákona č. 120/2001 Sb.) nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§226 odst. 1 a §243d odst. 1 část první věty za středníkem a věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. března 2014
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu