ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.72.2014.1
sp. zn. 21 Cdo 72/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobce P. V., zastoupeného Mgr. Přemyslem Pechlátem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích 7, Heydukova č. 505/3, proti žalovanému LESÁK – ZEMAN s. r. o. se sídlem v Brně, Vranovská č. 699/33, IČO 26911426, zastoupenému JUDr. Ivo Panákem, advokátem se sídlem v Brně – Veveří, Mezírka č. 775/1, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 12 C 140/2010, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. června 2013 č. j. 49 Co 214/2012-199, takto:
I. Dovolání žalovaného se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Přemysla Pechláta, advokáta se sídlem v Českých Budějovicích 7, Heydukova č. 505/3.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2013 č. j. 49 Co 214/2012-199 není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k příčinné souvislosti mezi nadbytečností zaměstnance a přijatými organizačními změnami jako předpokladu pro podání výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení §52 písm. c) zákoníku práce srov. při obdobné právní úpravě v předchozím zákoníku práce například rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 1968 sp. zn. 6 Cz 49/68 publikované pod č. 94 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1968, nebo odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 1998 sp. zn. 2 Cdon 1130/97, který byl uveřejněn v časopise Soudní rozhledy č. 11, ročník 1999, s. 374, anebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2004 sp. zn. 21 Cdo 2580/2003 uveřejněný pod č. 45 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. března 2014
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu