ECLI:CZ:NS:2014:22.CDO.865.2014.1
sp. zn. 22 Cdo 865/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Michalem Králíkem, Ph. D., ve věci žalobkyně České republiky – ministerstva obrany , se sídlem v Praze 6, Tychonova 221/1, IČO: 60162694, proti žalované Ing. A. H. , o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 6 C 150/2011, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 27. června 2013, č. j. 18 Co 242/2013-155, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Podle §243f odst. 3 věta první občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve znění po novele provedené zákonem č. 404/2012 Sb., v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno.
Okresní soud v Pardubicích (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 25. ledna 2012, č. j. 6 C 150/2011-137, nepřiznal žalované osvobození od soudních poplatků.
K odvolání žalované Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 27. června 2013, č. j. 18 Co 242/2013-155, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, nikoli však prostřednictvím advokáta.
Podle článku II. – Přechodná ustanovení, bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Podle článku II. – Přechodná ustanovení, bodu 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, účinného od 1. ledna 2013, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou §243c odst. 3 zákona, který se užije ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Protože napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 27. června 2013, postupoval dovolací soud podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013 (dále jen „o. s. ř.“).
Soud prvního stupně žalovanou usnesením ze dne 20. ledna 2014, č. j. 6 C 150/2011-171, vyzval, aby si pro podání dovolání zvolila ve lhůtě 30 dnů zástupcem advokáta, a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání a současně ji poučil, že pokud tak neučiní, bude dovolací řízení zastaveno. Dovolatelka výzvě soudu prvního stupně nevyhověla, neboť si svým zástupcem advokáta nezvolila a jeho prostřednictvím dovolání nepodala. Naopak sdělila soudu, že žádné další kroky v řešené věci činit nehodlá.
Nejvyšší soud proto dovolací řízení podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil, neboť dovolatelka nesplnila podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§241 o. s. ř.).
V souladu s §243f odst. 2 věta druhá o. s. ř. rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. března 2014
Mgr. Michal K r á l í k, Ph.D. předseda senátu