ECLI:CZ:NS:2014:23.CDO.3559.2010.1
sp. zn. 23 Cdo 3559/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. a soudkyň JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Hany Lojkáskové ve věci žalobkyně KOVL, spol. s r.o. , se sídlem v Praze 4, Choceradská 3042/20, IČO 63488230, zastoupené Mgr. Liborem Knotem, advokátem se sídlem ve Zlíně, Štefánikova 458, proti žalovanému J. H. , o zaplacení částky 1.412.564,80 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 17 Cm 10/2004, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. dubna 2010, č. j. 4 Cmo 499/2009-254, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 19. května 2009, č. j. 17 Cm 10/2004-213, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 19. května 2009, č. j. 17 Cm 10/2004-211, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1.412.564,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 16 % p. a. z částky 1.412.564,80 Kč ode dne 22. listopadu 1999 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalovaného Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací rozsudkem ze dne 1. dubna 2010, č. j. 4 Cmo 499/2009-254, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok pod bodem I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok pod bodem II.).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dne 1. července 2010 dovolání.
Z ustanovení §103 a §104 odst. 1, věty první, ve spojení s §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění do 31. prosince 2012 (srovnej čl. II. bod 7 zákona 404/2012 Sb., dále jen „o. s. ř.“) vyplývá, že v dovolacím řízení přihlíží dovolací soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení); jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, dovolací řízení zastaví.
Jestliže účastník ztratí po zahájení dovolacího řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než bylo dovolací řízení skončeno, posoudí dovolací soud podle povahy věci, zda v dovolacím řízení může pokračovat (§107 odst. 1 věta první ve spojení s §243c odst. 1 o. s. ř.). Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, dovolací soud dovolací řízení zastaví (§107 odst. 5 věta první ve spojení s §243c odst. 1 o. s. ř.).
Z obsahu spisu se podává, že po zahájení dovolacího řízení (1. července 2010) žalovaný dne 4. října 2010 zemřel. Usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 14. ledna 2014, č. j. 31 D 1802/2010-253, byla nařízena likvidace dědictví v souladu s ustanovením §175t o. s. ř.. Usnesení nabylo právní moci dne 5. února 2014.
Protože dovolatel zemřel a nemá procesní nástupce ve smyslu ustanovení §107 odst. 2 o. s. ř., nezbylo dovolacímu soudu, než dovolací řízení podle ustanovení §107 odst. 5, věty první, ve spojení s ustanovením §243c odst. 1 o. s. ř. zastavit, aniž se zabýval případnou otázkou přípustnosti a důvody dovolání.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §224 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. března 2014
JUDr. Ing. Pavel Horák, Ph.D.
předseda senátu