ECLI:CZ:NS:2014:25.CDO.2619.2014.1
sp. zn. 25 Cdo 2619/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce M. B., zastoupeného JUDr. Zdeňkou Jedličkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Bašty 413/2, proti žalovaným 1) I. P. , zastoupenému JUDr. Tomášem Krejčím, advokátem se sídlem v Brně, Špitálka 434/23b, a 2) J. K., zastoupenému JUDr. Ladislavem Salvetem, advokátem se sídlem v Praze 4, Přímětická 1185/8 , o náhradu škody, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 43 C 80/99, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. března 2013, č. j. 44 Co 441/2012-371 a 44 Co 442/2012-371, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 27. března 2012, č. j. 43 C 80/99-307, ve znění opravného usnesení ze dne 19. července 2012, č. j. 43 C 80/99-334, uložil žalovanému 1) povinnost zaplatit žalobci částku 7.297,50 Kč s úrokem z prodlení a ve zbytku (tj. co do celkově požadované částky 17.360,50 Kč) žalobu proti němu zamítl a vůči žalovanému 2) žalobu zamítl v celém rozsahu a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Odvolání žalobce a žalovaného 1) Krajský soud v Brně usnesením ze dne 29. března 2013 , č. j. 44 Co 441/2012-371 a 44 Co 442/2012-371, odmítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení odvolacího.
Toto usnesení napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ust. §237 o. s. ř. s tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která dle dovolatele dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil soudu odvolacímu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu upravuje ustanovení §238 o. s. ř. (ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013).
Podle §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. není dovolání podle ust. §237 o. s. ř. přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,00 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v §120 odst. 2; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V dané věci žalobce napadá dovoláním usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto jeho odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně z důvodu, že celková požadovaná částka 17.360,50 Kč je součtem tří samostatných nároků, z nichž žádný nepřevyšuje částku 10.000 Kč (§202 o. s. ř.).
Vzhledem k tomu, že žádný z nároků uplatněných ve výši 3.070,50 Kč (požadovaná náhrada za ztrátu na výdělku), 4.290,00 Kč (na náhradě bolestného) a 10.000,00 Kč (za ztížení společenského uplatnění) nepřevyšuje 50.000,00 Kč, je přípustnost dovolání vyloučena ustanovením §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. s tím, že ani celkový součet výše požadovaného plnění z jednotlivých nároků uvedenou částku nepřevyšuje. Z téhož důvodu není dovolání žalobce přípustné ani proti výroku o náhradě nákladů řízení.
Kromě toho proti usnesení odvolacího soudu o odmítnutí odvolání lze podat žalobu pro zmatečnost podle §229 odst. 4 o. s. ř., což je rovněž důvodem, pro který není dovolání přípustné [§238 odst. 1 písm. f) o. s. ř.].
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce odmítl podle §243c o. s. ř.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243c odst. 3, věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalobce nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalované náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. září 2014
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu