ECLI:CZ:NS:2014:25.CDO.28.2013.1
sp. zn. 25 Cdo 28/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce J. H. , zastoupeného Mgr. Josefem Blažkem, advokátem se sídlem v Bruntále, nám. J. Žižky 2, proti žalovanému P. P. , zastoupenému JUDr. Zdeňkou Flídrovou, advokátkou se sídlem v Litomyšli, Rektora Stříteského 187, o 68.936,- Kč, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 10 C 143/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. srpna 2012, č. j. 22 Co 841/2012-86, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 23. 8. 2012, č. j. 22 Co 841/2012-86, potvrdil Krajský soud v Hradci Králové k odvolání žalobce rozsudek Okresního soudu ve Svitavách ze dne 8. 3. 2012, č. j. 10 C 143/2010-41, kterým byla zamítnuta žaloba na náhradu škody ve výši 68.936,- Kč. Bylo tak rozhodnuto o nároku na náhradu škody, která měla vzniknout žalobci při dopravní nehodě dne 19. 6. 2008 na silnici 1/34 v katastru obce Vendolí; žalovaná částka sestává z částek a) 14.400,- Kč za opravu havarovaného vozidla, b) 4.708,- Kč za náklady přestupkového řízení, c) 3.207,- Kč za ztrátu možnosti použít po havárii plynovou nádrž a d) 46.621,- Kč za zvýšené náklady při provozu nově pořízeného vozidla (rozdíl mezi jeho spotřebou a předpokládanou spotřebou starého vozu s instalovaným plynovým pohonem). Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně [nároky ad b) – d) měl za promlčené], že příčinou dopravní nehody byl způsob jízdy žalobce, nikoliv okolnost, že žalovaný byl nucen v nestandardní dopravní situaci zastavit před křižovatkou.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání s námitkou, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§241a odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř.]. Přípustnost dovolání dovozuje z §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť má za to, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Vytýká odvolacímu soudu, že nesprávně vyložil zákon o silničním provozu, protože žalovaný porušil pět ustanovení citovaného zákona tím, že zastavil vozidlo uprostřed jízdního pruhu namísto při okraji vozovky za nepřehledným vrcholem stoupání pozemní komunikace. Dovolatel proto navrhuje, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Vzhledem k tomu, že dovoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 23. 8. 2012, Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) postupoval podle dosavadních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012 – srov. čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. – dále též jen „o.s.ř.“). Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o.s.ř.), zastoupeným advokátem (§241 odst. 1 a 4 o.s.ř.), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Přezkumu rozhodnutí v dovolacím řízení brání ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o.s.ř., podle nějž není dovolání přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. V dané věci žalobce napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby na zaplacení 68.936,- Kč. Tato částka sestává ze čtyř dílčích nároků se samostatným skutkovým základem (14.400,- Kč za škodu na vozidle, 4.708,- Kč na nákladech přestupkového řízení, 3.207,- Kč za zbytečně vynaložené náklady na plynovou nádrž a 46.621,- Kč za zvýšenou spotřebu nově pořízeného vozidla), jde tedy o samostatné nároky, které byly předmětem řízení. Přípustnost dovolání proti rozhodnutí o těchto nárocích se posuzuje samostatně, přestože o nich odvolací soud rozhodl jedním výrokem. Výše žádného z uvedených nároků nepřevyšuje částku 50.000,- Kč, proto je přípustnost dovolání vyloučena ustanovením §237 odst. 2 písm. a) o.s.ř.
Nejvyšší soud proto dovolání žalobce odmítl podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o.s.ř., aniž se mohl zabývat věcným obsahem uplatněných námitek.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř., neboť dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalovanému žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. září 2014
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu