ECLI:CZ:NS:2014:25.ND.245.2014.1
sp. zn. 25 Nd 245/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce KOPPA v.o.s., se sídlem v Liberci, Mozartova 679/21, IČO 25428578, insolvenčního správce dlužníka LENOXA a. s., IČO 25004034, se sídlem v Liberci 12, Bukovského 222/4, zastoupeného Mgr. Markem Plajnerem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě č. 23, proti žalovanému C. Š. , zastoupenému Mgr. Jiřím Dudou, advokátem se sídlem v Opavě, Veleslavínova č. 8, o zaplacení 1.737.731,90 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 25 C 67/2009, o návrhu žalobce na přikázání věci Okresnímu soudu v Jičíně z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 25 C 67/2009 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Jičíně.
Odůvodnění:
U Okresního soudu v Opavě je pod sp. zn. 25 C 67/2009 vedeno řízení, v němž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení 1.737.731,90 Kč s příslušenstvím jako dluhu z nezaplacených faktur za odběr tepelné energie. Ve věci byl vydán rozsudek Okresního soudu v Opavě ze dne 20. 12. 2012, č.j. 25 C 67/2009-153, jenž byl následně ve svých výrocích II. a IV. zrušen usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 12. 2013, č.j. 57 Co 428/2013-187, a věc byla v tomto rozsahu vrácena Okresnímu soudu v Opavě k dalšímu řízení.
Nejvyššímu soudu byl předložen spis s návrhem žalobce na přikázání věci Okresnímu soudu v Jičíně z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. Návrh odůvodňuje žalobce tím, že v obvodu Okresního soudu v Jičíně se nacházejí budovy, do nichž byla dodávána tepelná energie, jejíž zaplacení je předmětem sporu. Žalobce poukazuje na případnou budoucí potřebu provést místní šetření a výslech blíže neurčených svědků (obyvatel bytů v předmětných budovách), kteří by měli mít bydliště v obci K.. Dále poukazuje na skutečnost, že výslech svědka J. P., současného správce jedné z předmětných budov, již žalovaný v průběhu řízení navrhoval. Žalobce se tedy obává možných průtahů a nárůstu nákladů na svědečné. Z těchto důvodů se domnívá, že řízení u Okresního soudu v Jičíně bude z komplexního pohledu hospodárnější, rychlejší a po skutkové stránce spolehlivější.
Žalovaný s návrhem na delegaci nesouhlasí. Zdůrazňuje především výjimečnost institutu přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti a poukazuje na skutečnost, že důvody pro delegaci uvedené žalobcem nevychází z žalobních tvrzení a navržených důkazů. Žalobcem tvrzené důvody pro delegaci nejsou dle žalovaného ničím podložené.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že návrh není důvodný.
Podle §11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků a jiných okolnostech. Jde zejména o takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu poměrů ostatních účastníků; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého účastníka projevil zásadně nepříznivým způsobem.
Z tohoto pohledu jsou skutečnosti tvrzené žalobcem nedostatečné a delegaci věci Okresnímu soudu v Jičíně neodůvodňují. Žalobcem tvrzená nutnost dokazování v obvodu Okresního soudu v Jičíně je pouze hypotetická a ani potřeba provést část dokazování mimo obvod soudu projednávající věc není sama o sobě důvodem k delegaci. Ostatně soud má k dispozici dostatek procesních prostředků k řešení takové situace – viz např. provedení dokazování prostřednictvím dožádaného soudu.
Přihlédnout je třeba i k tomu, že řízení u Okresního soudu v Opavě bylo zahájeno již 28. 11. 2008 a že od té doby bylo tímto soudem provedeno rozsáhlé dokazování a věc byla již projednávána i v odvolacím řízení; je proto v zájmu plynulosti řízení, aby v něm bylo pokračováno právě u Okresního soudu v Opavě, který je s věcí důkladně seznámen. Za situace, kdy žalovaný se k návrhu na delegaci nepřipojil a délka sporu vyžaduje, aby řízení již nebylo dále protahováno, nelze přikázání věci Okresnímu soudu v Jičíně, který by se nutně musel od počátku s projednávanou věcí seznamovat, považovat za opatření, které by vedlo k rychlejšímu či hospodárnějšímu projednání věci.
Jelikož nelze dovodit, že tu jsou důvody pro přikázání věci podle §12 odst. 2 o. s. ř., Nejvyšší soud návrhu žalobce na přikázání věci podle ustanovení §12 odst. 2 a 3 o. s. ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. srpna 2014
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu