ECLI:CZ:NS:2014:25.ND.352.2014.1
sp. zn. 25 Nd 352/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci oprávněné Tessile ditta a. s. , se sídlem v Praze 4, Ve Studeném 117/5a, IČO 27822117, zastoupené JUDr. Pavlem Novákem, advokátem se sídlem v Praze 4, Bohuslava Martinů 1051/2, proti povinnému S. P. , o pověření k provedení exekuce na majetek povinného, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 13 EXE 5/2014, o určení místní příslušnosti soudu podle §11 odst. 3 o.s.ř., takto:
Věc vedenou u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 13 EXE 5/2014, projedná a rozhodne Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou.
Odůvodnění:
U Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou je pod sp. zn. 13 EXE 5/2014 vedeno řízení, v němž soudní exekutor JUDr. Jan Fendrych, se sídlem exekutorského úřadu v Praze 3, Hradecká 3, požádal o pověření provedením exekuce k vymožení pohledávky oprávněné. V průběhu řízení vyšlo najevo, že povinný je občanem Slovenské republiky, kde je hlášen k trvalému pobytu, v České republice neprochází evidencí cizinců a nebylo zde ani zjištěno jeho bydliště. Případný majetek povinného na území České republiky nebyl před pověřením soudního exekutora zjišťován, neboť by to odporovalo cíli a smyslu exekučního řízení.
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou proto usnesením ze dne 16. 9. 2014, č. j. 13 EXE 5/2014-23, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle §11 odst. 3 o.s.ř.
Podle §11 odst. 3 o.s.ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle čl. 22 odst. 5 Nařízení Rady (ES) č. 44/2001, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, pro řízení, jejichž předmětem je výkon rozhodnutí, mají výlučnou příslušnost soudy členského státu, na jehož území výkon rozhodnutí byl nebo má být proveden.
Podle §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Z usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, které bylo publikováno pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, plyne, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného a rozhoduje-li za této situace Nejvyšší soud podle §11 odst. 3 o.s.ř., určí místně příslušný exekuční soud podle zásady hospodárnosti (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006, publikované pod č. 43/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud s přihlédnutím k zásadě rychlosti a ekonomie řízení podle §11 odst. 3 o.s.ř. určil jako místně příslušný exekuční soud, u něhož navrhovaný soudní exekutor podal žádost o pověření provedením exekuce a který již provedl prvotní úkony.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. prosince 2014
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu