ECLI:CZ:NS:2014:25.ND.400.2014.1
sp. zn. 25 Nd 400/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci oprávněné Šestého uzavřeného investičního fondu, a.s. , se sídlem v Praze 2, Moravská 1687/34, PSČ 12000, IČO: 242 13 276, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, proti povinné M. P. , o pověření k provedení exekuce na majetek povinné, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 25 EXE 55/2014, o určení místní příslušnosti soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř., takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 25 EXE 55/2014, projedná a rozhodne Okresní soud v Uherském Hradišti.
Odůvodnění:
U Okresního soudu v Uherském Hradišti je pod sp. zn. 25 EXE 55/2014 vedeno řízení, v němž soudní exekutor Mgr. Marcel Kubis, se sídlem exekutorského úřadu v Zábřehu, Masarykovo náměstí 4/44, požádal o pověření provedením exekuce k vymožení pohledávky oprávněné. V průběhu řízení vyšlo najevo, že povinná je občankou Slovenské republiky, kde je hlášena trvalým pobytem. Případný majetek povinného na území České republiky nebyl před pověřením soudního exekutora zjišťován, neboť by to odporovalo cíli a smyslu exekučního řízení.
Okresní soud v Uherském Hradišti proto usnesením ze dne 9. října 2014, č. j. 25 EXE 55/2014-33, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle §11 odst. 3 o.s.ř.
Podle §11 odst. 3 o.s.ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle čl. 22 odst. 5 Nařízení Rady (ES) č. 44/2001, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, pro řízení, jejichž předmětem je výkon rozhodnutí, mají výlučnou příslušnost soudy členského státu, na jehož území výkon rozhodnutí byl nebo má být proveden.
Podle §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Z usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, které bylo publikováno pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, plyne, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného a rozhoduje-li Nejvyšší soud podle §11 odst. 3 o.s.ř., určí místně příslušný exekuční soud podle zásady hospodárnosti.
Nejvyšší soud proto s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení podle §11 odst. 3 o.s.ř. určil jako místně příslušný exekuční soud, u něhož navrhovaný soudní exekutor podal žádost o pověření provedením exekuce a který již provedl prvotní úkony.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. prosince 2014
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu