ECLI:CZ:NS:2014:26.CDO.1913.2014.1
sp. zn. 26 Cdo 1913/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Miroslava Feráka v exekuční věci oprávněné České pojišťovny a. s. , se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16, IČO 45272956, doručovací adresa: Referát právní – pohledávky Brno, Brno, Rašínova 7, proti povinné B. K., O., zastoupené JUDr. Luborem Bernatíkem, advokátem se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Preslova 361/9, o 222.800,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 53 Nc 10518/2005, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. dubna 2012, č. j. 66 Co 846/2011-186, takto:
Dovolání povinné se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Krajský soud v Ostravě (odvolací soud) usnesením ze dne 24. 4. 2012, č. j. 66 Co 846/2011-186, potvrdil usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 7. 2011, č. j. 53 Nc 10518/2005-163, jímž byl zamítnut návrh povinné na zastavení exekuce nařízené týmž soudem usnesením ze dne 2. 9. 2005, č. j. 53 Nc 10518/2005-10.
Dovolání povinné proti usnesení odvolacího soudu není přípustné podle ustanovení §238a odst. 1 písm. c), §238a odst. 2 a §237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen "o. s. ř."), které je třeba při rozhodování věci použít, protože napadené usnesení bylo vydáno v době do 31. 12. 2012 (srov. čl. II, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), neboť ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí ve věci samé, které by odvolací soud zrušil, a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §238a odst. 1 písm. c), §238a odst. 2 a §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadené usnesení odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř.
Závěr odvolacího soudu, že stal-li se exekuční titul (rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 9. 1996, č. j. 30 C 103/95-13) vykonatelným dne 10. 11. 1996, byl návrh na nařízení exekuce dne 27. 7. 2005 podán oprávněnou před uplynutím desetileté promlčecí lhůty, jejíž běh se podáním tohoto návrhu zastavil, vyplývá přímo z ustanovení §110 odst. 1 věta první a §112 věta první zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, a je v souladu s ustálenou judikaturou (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2005, sp. zn. 20 Cdo 884/2005, uveřejněného pod č. 58/2006 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Zpochybnila-li povinná vykonatelnost exekučního titulu, činí tak prostřednictvím dovolacího důvodu podle §241a odst. 3 o. s. ř., neboť napadá skutková zjištění, z nichž usnesení odvolacího soudu vychází (ohledně doručení exekučního titulu). K okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř. - jak je zřejmé ze znění ustanovení §238a odst. 1 písm. d), §238a odst. 2 a §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. - však nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení §238a odst. 1 písm. d), §238a odst. 2 a §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přihlédnuto. Navrhuje-li zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. e) o. s. ř. pro svoji nemajetnost, přehlíží, že zastavení exekuce z tohoto důvodu odvolací soud (ani soud prvního stupně) v napadeném rozhodnutí neposuzoval.
Protože dovolání povinné proti usnesení odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud je podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (hlava VI. zákona č. 120/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. srpna 2014
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu