ECLI:CZ:NS:2014:26.CDO.2857.2014.1
sp. zn. 26 Cdo 2857/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobce L. P. , M., proti žalované České republice – Ministerstvu financí , se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, zastoupené JUDr. Alanem Korbelem, advokátem se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Vodičkova 736/17, o zaplacení částky 82.455,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 13 C 4/2011, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. října 2013, č. j. 13 Co 365/2013-33, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud České republiky (dovolací soud) dovolání žalobce (dovolatele) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. října 2013, č. j. 13 Co 365/2013-33, odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 /čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb./ – dále opět jen „o. s. ř.“), neboť v něm schází údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a o. s. ř.), přičemž tuto vadu včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranil (§241b odst. 3 o. s. ř.). V této souvislosti nelze ztratit ze zřetele, že může-li být dovolání (jako v této věci) přípustné jen podle §237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Z obsahu dovolání (§41 odst. 2 o. s. ř.) však pouze vyplývá, že dovolatel nesouhlasil s právními názory, že nárok na náhradu za nucené omezení vlastnického práva způsobené regulací nájemného z bytu za období od 1. dubna 2005 do 20. července 2006 je promlčen a v důsledku účinně vznesené námitky promlčení ho nelze přiznat a že uplatnění námitky promlčení není výkonem práva v rozporu s dobrými mravy. Ve vztahu k takto nastoleným otázkám však nespecifikoval, které z hledisek uvedených v ustanovení §237 o. s. ř. považuje pro účely přípustnosti dovolání za splněné. Za tohoto stavu tudíž dovolání trpí vadou (v současnosti již neodstranitelnou), pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, z 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, a z 30. října 2013, sp. zn. 29 Cdo 3028/2013; ústavní stížnosti podané proti posléze citovaným rozhodnutím Ústavní soud České republiky odmítl usneseními ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, a ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14). Nad rámec uvedeného dovolací soud pouze dodává, že takto nastolené právní názory jsou výrazem již ustálené soudní praxe (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. února 2012, sp. zn. 13 Co 578/2011, uveřejněný pod č. 18/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek /proti citovanému rozsudku byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud České republiky odmítl usnesením z 20. listopadu 2012, sp. zn. I. ÚS 1896/12/, a dále rozhodnutí Nejvyššího soudu z 13. března 2013, sp. zn. 28 Cdo 2421/2012 /proti citovanému rozsudku byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud České republiky odmítl usnesením z 12. září 2013, sp. zn. III. ÚS 1688/2013/, z 23. dubna 2013, sp. zn. 22 Cdo 367/2012 /citované rozhodnutí bylo uveřejněno pod č. 74/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek/, z 23. října 2013, sp. zn. 22 Cdo 3188/2012, z 26. března 2014, sp. zn. 22 Cdo 3622/2013 a z 22. srpna 2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000, uveřejněné pod č. 59/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. září 2014
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu