ECLI:CZ:NS:2014:26.CDO.3112.2013.1
sp. zn. 26 Cdo 3112/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobkyně M. V. , Z., zastoupené JUDr. Janem Juračkou, advokátem se sídlem Znojmo, Tovární 7, proti žalovanému AGROPODNIK ZNOJMO, a. s., se sídlem Znojmo, Dvořákova 2924/21, IČ: 46902180, o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 23 C 16/2012, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. května 2013, č. j. 19 Co 69/2013-97, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala včasné dovolání proti rozsudku ze dne 29. 5. 2013, č. j. 19 Co 69/2013-97, jímž Krajský soud v Brně (odvolací soud) potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Znojmě (soudu prvního stupně) ze dne 8. 1. 2013, č. j. 23 C 16/2012-69, ve věci samé ve znění, že se zamítá návrh, aby bylo určeno, že výpověď z nájmu bytu ze dne 9. 3. 2012, daná žalobkyni žalovaným, a kterou žalovaný vypovídá nájem bytu č. 4 o velikosti 1+1 s příslušenstvím, který se nachází v I. nadzemním podlaží bytového domu, na ulici ve Z., je neplatná, a dále i ve výroku o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. článek II., bod 1. přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., a část první, článek II. bod 2 zákona č. 293/12013 Sb.) – dále jen „o.s.ř.“, odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 - §238a o.s.ř.), což je obligatorní náležitostí dovolání (srov. §241a odst. 2 o.s.ř.), bez jejíhož splnění nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o.s.ř. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen.zn. 29 NSCR 55/2013). Z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které "ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Pokud dovolatelka dovozuje přípustnost dovolání z toho, že se „jedná o řešení otázky hmotného práva, která má být dovolacím soudem posouzena jinak“, je třeba podotknout, že takovéto vymezení obsahově neodpovídá (ve smyslu §237 o.s.ř.) požadavku, aby „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena jinak (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 29 ICdo 43/2013).
Nad rámec uvedeného je možno podotknout, že ostatně napadené rozhodnutí je v souladu s judikaturou dovolacího soudu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2005, sp. zn. 26 Cdo 1865/2004, uveřejněné pod číslem 51/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, pokud jde o naplnění výpovědního důvodu; a rozhodnutí ze dne 28. 5. 2013, sp. zn. 26 Cdo 2513/2012, pokud jde o absenci závazku pronajímatele zajistit nájemci bytovou náhradu).
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. dubna 2014
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.
předsedkyně senátu