ECLI:CZ:NS:2014:26.CDO.3188.2014.1
sp. zn. 26 Cdo 3188/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce L. P. , zastoupeného JUDr. Ing. Jiřím Špeldou, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Šafaříkova 666/9, proti žalovanému PRAJZKO Hronov, a.s., se sídlem v Hronově, Husova 223, IČO 25928309, zastoupenému JUDr. Jiřím Všetečkou, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Orlická 163, o zaplacení částky 73.260,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 6 C 88/2012, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. března 2014, č. j. 24 Co 74/2014-230, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 5.276,- Kč k rukám JUDr. Ing. Jiřího Špeldy, advokáta se sídlem v Hradci Králové, Šafaříkova 666/9, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu, kterým potvrdil rozsudek Okresního soudu v Náchodě (soud prvního stupně) ze dne 18. 11. 2013, č. j. 6 C 88/2012-195, ve znění usnesení ze dne 17. 12. 2013, č. j. 6 C 88/2012-203, jímž mu uložil zaplatit částku 73.260,- Kč s úrokem z prodlení a náklady řízení účastníků a státu, a zároveň rozhodl o nákladech odvolacího řízení, Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 (ve spojení s §243f odst. 3) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „o. s. ř.“ (čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.) odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 - §238a o. s. ř.), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Námitkami, jimiž zpochybňuje správnost skutkových zjištění, navíc dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. listopadu 2014
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu