ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.1412.2014.1
sp. zn. 29 Cdo 1412/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Ing. Davida Bokra v právní věci žalobce Ing. Viléma Baráka, se sídlem v Brně, Panská 13, PSČ 602 00, jako správce konkursní podstaty úpadkyně SHARK Brno, s. r. o., identifikační číslo osoby 48529591, zastoupeného JUDr. Zdeňkem Hrouzkem, advokátem, se sídlem v Brně, Pražákova 1008/69, PSČ 639 00, proti žalovanému Ing. J. T. , zastoupenému Mgr. Bc. Ivo Nejezchlebem, se sídlem v Brně, Joštova 138/4, PSČ 602 00 , o zaplacení částky 325.600,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 19 Cm 86/2010, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. prosince 2013, č. j. 5 Cmo 483/2013-278, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalovaného potvrdil usnesení ze dne 25. září 2013, č. j. 19 Cm 86/2010-265, jímž Krajský soud v Brně rozhodl o návrhu žalovaného na přerušení řízení podle §109 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) a postoupení věci Ústavnímu soudu k posouzení ústavnosti §26 odst. 3 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, tak, že se řízení nepřerušuje.
Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
Učinil tak proto, že dovolání, které není přípustné podle §238a o. s. ř., neshledal přípustným ani podle §237 o. s. ř.
Dovolatel přehlíží, že z §30 o. s. ř. (jak přiléhavě uvedl soud prvního stupně) neplyne právo na ustanovení konkrétní, navrhovatelem označené osoby (k tomu srov. např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, s. 198, nebo např. důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 17. března 1998, sp. zn. III. ÚS 296/97). Byl-li dovolateli postupem podle §30 o. s. ř. ustanoven zástupcem advokát, nepřísluší mu domáhat se toho, aby mu byla zástupcem ustanovena jiná osoba. Dovolatelem předestíraný důvod přerušit řízení v projednávané věci již proto zjevně není dán.
Dovoláním zpochybněný závěr, podle něhož lze postupem podle §109 odst. 1 písm. c) o. s. ř. řízení přerušit pouze tehdy, má-li být Ústavnímu soudu podán návrh na zrušení zákona (nebo jeho jednotlivého ustanovení), jehož má být při projednávání nebo rozhodování věci použito, je pak v souladu jak s výslovným zněním §109 odst. 1 písm. c) o. s. ř., tak i s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. důvody rozsudku ze dne 26. listopadu 1997, sp. zn. 2 Cdon 1393/97, uveřejněného pod číslem 9/99 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení ze dne 29. března 2006, sp. zn. 26 Cdo 1517/2005, jež jsou veřejnosti dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu). Ustanovení §26 odst. 3 zákona č. 169/1999 Sb. uvedený předpoklad v projednávané věci nenaplňuje. Nehledě k uvedenému ani Nejvyšší soud (shodně se soudem prvního stupně) posledně označené ustanovení neshledává rozporné s ústavním pořádkem; odsouzenému zabezpečuje právo na poskytování právní pomoci v odpovídajícím rozsahu.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z části první, článku II., bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. září 2014
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu