Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.03.2014, sp. zn. 29 Cdo 3090/2013 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.3090.2013.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.3090.2013.1
sp. zn. 29 Cdo 3090/2013 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobce Oberbank AG , se sídlem v Linzi, Untere Donaulände 28, Rakouská republika, zastoupeného JUDr. Petrem Neubauerem, advokátem, se sídlem v Českých Budějovicích, Na Sadech 4/3, PSČ 370 01, proti žalovanému Ing. R. P. , zastoupenému JUDr. Tomášem Krejčím, advokátem, se sídlem v Brně, Špitálka 434/23b, PSČ 602 00, o zaplacení částky 616.116,50 Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 20 Cm 184/2012, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. ledna 2013, č. j. 7 Cmo 28/2013-55, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 24. října 2012, č. j. 20 Cm 184/2012-30, jímž Krajský soud v Brně odmítl jako opožděné námitky žalovaného proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 14. srpna 2012, č. j. 20 Cm 184/2012-23. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež má za přípustné podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“), požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Nejvyšší soud dovolání žalovaného podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl jako nepřípustné. Podle ustanovení §237 o. s. ř., není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle ustanovení §238 odst. 1 písm. f) o. s. ř. dovolání podle §237 není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4. Podle ustanovení §229 odst. 4 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost. Otázkou přípustnosti dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil (popřípadě změnil) usnesení, kterým soud prvního stupně odmítl námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu jako opožděné, se Nejvyšší soud zabýval v usnesení ze dne 22. ledna 2014, sp. zn. 29 Cdo 2437/2013 ( jež je – stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže – veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu). Přitom uzavřel, že proti takovému rozhodnutí není dovolání podle ustanovení §238 odst. 1 písm. f) o. s. ř. objektivně přípustné, když mimořádným opravným prostředkem, jenž v takovém případě slouží k prověření správnosti rozhodnutí odvolacího soudu, je žaloba pro zmatečnost podle ustanovení §229 odst. 4 o. s. ř. Na uvedeném závěru (od něhož Nejvyšší soud nevidí důvod se odchýlit ani v nyní projednávané věci) přitom nemůže nic změnit ani nesprávné poučení poskytnuté účastníkům odvolacím soudem v písemném vyhotovení jeho rozhodnutí (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001 a ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněného pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 27. března 2014 JUDr. Jiří Zavázal předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/27/2014
Spisová značka:29 Cdo 3090/2013
ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.3090.2013.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Žaloba pro zmatečnost
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř.
§238a odst. 1 písm. f) o. s. ř.
§229 odst. 4 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19