Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11.09.2014, sp. zn. 29 Cdo 3161/2014 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.3161.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.3161.2014.1
sp. zn. 29 Cdo 3161/2014 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Šuka a Mgr. Ing. Davida Bokra v právní věci žalobkyně Apston Capital Ltd. , se sídlem v Dublinu, 4th Floor, Hannover Building, Windmill Lane, Irsko, identifikační číslo osoby 408579, zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Koliště 259/55, PSČ 602 00, proti žalované Mgr. K. K. , o neúčinnost převodu obchodního podílu, o žalobě na obnovu řízení podané žalovanou, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 12 C 252/2009, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. října 2013, č. j. 30 Co 286/2013-284, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení 1.270,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám její zástupkyně. Odůvodnění: Okresní soud v Příbrami usnesením ze dne 26. března 2013, č. j. 12 C 252/2009-220, zamítl žalobu na obnovu řízení podanou žalovanou (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Praze k odvolání žalované změnil výrok II. usnesení soudu prvního stupně o nákladech řízení tak, že změnil jejich výši, ve zbývající části a ve výroku I. ve věci samé usnesení soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok). Dovolání žalované proti usnesení odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“), Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Úvodem Nejvyšší soud podotýká, že i když dovolatelka ohlašuje, že rozhodnutí odvolacího soudu napadá v celém rozsahu, z obsahu dovolání je zřejmé, že zpochybňuje pouze usnesení odvolacího soudu ve věci samé; tou částí prvního výroku usnesení odvolacího soudu, kterou byl zčásti změněn a zčásti potvrzen výrok II. usnesení soudu prvního stupně o nákladech řízení, a druhým výrokem o nákladech odvolacího řízení se dovolací soud proto nezabýval. Závěr odvolacího soudu, podle něhož skutečnost, kterou žalovaná uplatnila jako důvod obnovy řízení, tj. zastavení exekuce vedené proti M. L. pro pohledávku žalobkyně usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 29. února 2012, č. j. 23 Nc 5763/2006-226, nastala až po rozhodnutí odvolacího soudu v původním řízení (rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. listopadu 2010, č. j. 30 Co 325/2010-138, který nabyl právní moci dne 13. ledna 2011), a tudíž nemůže být důvodem pro obnovu řízení, dovolatelka nenapadá. Nehledě k tomu se uvedený závěr podává z dikce §228 odst. 1 písm. a) o. s. ř., jakož i z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (srov. důvody usnesení ze dne 26. září 2002, sp. zn. 20 Cdo 1170/2001, uveřejněného pod číslem 31/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 23. října 2009, sp. zn. 21 Cdo 3483/2008, uveřejněného pod číslem 66/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení ze dne 11. ledna 2011, sp. zn. 21 Cdo 2839/2009, jež je veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách). Dovolací argumentace vycházející z mylného předpokladu dovolatelky, že se v řízení o neúčinnost právního úkonu ubrání odpůrčí žalobě námitkou promlčení pohledávky žalobkyně, dovolání přípustným nečiní, a to bez ohledu na to, zda tuto námitku vznesla dovolatelka v původním řízení či povinná M. L. v exekučním řízení (v podrobnostech viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2011, sp. zn. 29 Cdo 1335/2011, vydané v řízení, jehož obnovy se dovolatelka domáhá, a judikaturu v něm citovanou). Poukaz dovolatelky na judikaturu Nejvyššího soudu týkající se náhrady škody (rozsudek ze dne 11. března 2009, sp. zn. 25 Cdo 948/2007, a rozsudek ze dne 14. července 2011, sp. zn. 25 Cdo 121/2010) není v projednávané věci přiléhavý. Vytýkaná vada řízení (rozhodnutí soudu prvního stupně bez nařízení jednání) pak s účinností od 1. ledna 2013 není způsobilým dovolacím důvodem (srov. §241a odst. 1 o. s. ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Rozhodné znění občanského soudního řádu (do 31. prosince 2013), se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu. V Brně dne 11. září 2014 JUDr. Filip Cileček předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/11/2014
Spisová značka:29 Cdo 3161/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.3161.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§228 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:09/24/2014
Podána ústavní stížnost sp. zn. IV.ÚS 3722/14
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-13