Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.03.2014, sp. zn. 29 Cdo 3508/2013 [ usnesení / výz-A ], paralelní citace: 95/2014 dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.3508.2013.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
Právní věta Dovolání žalovaného, který není účastníkem právního vztahu mezi státem a žalobcem jakožto poplatníkem soudního poplatku za podanou žalobu, proti usnesení o (ne)zastavení řízení o podané žalobě podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, není subjektivně přípustné.

ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.3508.2013.1
sp. zn. 29 Cdo 3508/2013 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobců a) JUDr. J. B., b) Ing. L. D. a c) Ing. V. K., všichni zastoupeni JUDr. Viktorem Bradáčem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Jindřišská 889/17, PSČ 110 00, proti žalované Palác Fénix, a. s. , se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 802/56, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 49240382, zastoupené JUDr. Monikou Forejtovou, Ph.D., advokátkou, se sídlem v Praze 2, Náplavní 2013/1, PSČ 120 00, o určení, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 53 Cm 196/2012, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. dubna 2013, č. j. 9 Cmo 55/2013-158, takto: Dovolání se odmítá. Odůvodnění: Městský soud v Praze usnesením ze dne 8. ledna 2013, č. j. 53 Cm 196/2012-149, zamítl návrh na zrušení usnesení tamního soudu č. j. 53 Cm 196/2012-137 ze dne 3. října 2012, kterým byli žalobci a), b) a c) vyzváni k doplacení soudního poplatku ve výši 4.098.800,- Kč (výrok I.), zastavil řízení (výrok II.) a rozhodl o vrácení soudního poplatku ve výši 2.000,- Kč žalobcům (výrok III.). V záhlaví označeným usnesením změnil Vrchní soud v Praze usnesení soudu prvního stupně tak, že se řízení nezastavuje, vycházeje ze závěru, že výše soudního poplatku za návrh na zahájení řízení v rozsahu, jímž se žalobci domáhají určení, že nové akcie společnosti Palác Fénix, a. s., nejsou akciemi, odpovídá položce 4 bodu 1 písm. c) sazebníku poplatků (přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Současně odvolací soud uzavřel, že každý ze žalobců je povinen zaplatit soudní poplatek za další samostatně uplatněný nárok (na určení vlastnictví k akciím) ve výši 2.000,- Kč, k čemuž je soud prvního stupně dosud nevyzval. Proti tomuto usnesení podala žalovaná dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 a 3 a §218 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“). Zkoumání, zda dovolání je objektivně přípustné, předchází – ve smyslu ustanovení §243c odst. 3 a §218 písm. b) o. s. ř. – posuzování tzv. subjektivní přípustnosti dovolání. Je tomu tak proto, že k podání dovolání je oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma (jakkoli nepatrná) odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 1999, sp. zn. 20 Cdo 1760/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročník 2000, pod číslem 7, ze dne 21. srpna 2003, sp. zn. 29 Cdo 2290/2000, uveřejněné pod číslem 38/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 30. června 2004, sp. zn. 29 Odo 198/2003). Při posuzování subjektivní přípustnosti dovolání nelze přehlédnout, že dovolatelka není účastnicí právního vztahu mezi státem a žalobci jakožto poplatníky soudního poplatku (srov. např. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 29. září 1988, sp. zn. Cpj 257/87, uveřejněné pod číslem 2/89 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či obdobně při výkladu ustanovení §138 o. s. ř. nález Ústavního soudu ze dne 17. května 2011, sp. zn. IV. ÚS 121/11). Nepřísluší jí proto jakkoliv brojit proti posouzení výše soudního poplatku za podaný návrh (žalobu), resp. namítat, že stát (příslušný soud – §3 zákona o soudních poplatcích) vyměřil soudní poplatek v nesprávné výši. Napadeným usnesením přitom odvolací soud rozhodl o tom, zda je na místě zastavit řízení podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích pro (soudem prvního stupně dovozené) nesplnění poplatkové povinnosti žalobců. Rozhodnutí odvolacího soudu se tudíž nedotýká poměrů dovolatelky a dovolání proto není subjektivně přípustné. O nákladech dovolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§151 odst. 1 o. s. ř.). Rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. března 2014 JUDr. Petr Šuk předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Právní věta:Dovolání žalovaného, který není účastníkem právního vztahu mezi státem a žalobcem jakožto poplatníkem soudního poplatku za podanou žalobu, proti usnesení o (ne)zastavení řízení o podané žalobě podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, není subjektivně přípustné.
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/25/2014
Spisová značka:29 Cdo 3508/2013
ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:29.CDO.3508.2013.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Poplatky soudní
Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§243c odst. 1 o. s. ř.
§243c odst. 3 o. s. ř.
§218 písm. b) o. s. ř.
§9 odst. 1 předpisu č. 549/1991Sb.
Kategorie rozhodnutí:A
Publikováno ve sbírce pod číslem:95 / 2014
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19