Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.03.2014, sp. zn. 29 ICdo 60/2013 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2014:29.ICDO.60.2013.3

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2014:29.ICDO.60.2013.3
KSOL 16 INS 5703/2010 16 ICm 1711/2010 sp. zn. 29 ICdo 60/2013 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce Z. R. , zastoupeného Mgr. Jiřím Hladíkem, advokátem, se sídlem v Brně, náměstí 28. října 1898/9, PSČ 602 00, proti žalované Ing. Martině Mitinové , se sídlem v Přerově, Svépomoc III. 1612/40, jako insolvenční správkyni dlužnice R. T. B., zastoupené Mgr. Zdeňkem Machem, advokátem, se sídlem v Přerově, Dr. Skaláka 1447/10, PSČ 750 02, o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 16 ICm 1711/2010, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice R. T. B. , vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. KSOL 16 INS 5703/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. května 2013, č. j. 16 ICm 1711/2010, 11 VSOL 116/2012-118 (KSOL 16 INS 5703/2010), takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.114,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce. Odůvodnění: Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 2. května 2013, č. j. 16 ICm 1711/2010, 11 VSOL 116/2012-118 (KSOL 16 INS 5703/2010) k odvolání žalobce potvrdil rozsudek ze dne 27. září 2012, č. j. 16 ICm 1711/2010-83, jímž Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci zamítl žalobu o určení, že „pohledávka č. 2 věřitele P2 ve výši 2,492.050,- Kč je do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. KSOL 16 INS 5703/2010 přihlášena po právu a pokládá se co do právního důvodu, nároku i výše za zjištěnou“. Dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. července 2013 (dále jeno. s. ř.“), Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že právní posouzení věci [podle kterého, popře-li za trvání účinků schválení oddlužení nebo při přezkumném jednání, které se konalo před (následným) schválením oddlužení, dlužník pohledávku nezajištěného věřitele, musí dle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ve znění účinném do 30. března 2011 (k rozhodnému znění srov. část první, článek II, bod 1, zákona č. 69/2011 Sb.), věřitel popřené pohledávky podat žalobu o určení její pravosti nejen proti insolvenčnímu správci, ale i proti popírajícímu dlužníku], na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, je v souladu se závěry formulovanými v rozsudcích Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2012, sp. zn. 29 ICdo 1/2011 a ze dne 23. ledna 2013, sp. zn. 29 Cdo 4515/2011, uveřejněných v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2013, pod číslem 99 a č. 10, ročník 2013, pod číslem 143. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalované vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Ty v dané věci sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 4. listopadu 2013) určené podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Incidenční spor o určení pravosti, výše a pořadí pohledávky je ve smyslu ustanovení §9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu sporem ve věci rozhodované v insolvenčním řízení, u kterého se považuje za tarifní hodnotu částka 50.000,- Kč. Tomu odpovídá (dle §7 bodu 5. advokátního tarifu) mimosmluvní odměna ve výši 3.100,- Kč; spolu s náhradou hotových výdajů podle ustanovení §13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300,- Kč a s připočtením náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 714,- Kč (§137 odst. 3 o. s. ř.) činí náhrada nákladů dovolacího řízení celkem 4.114,- Kč. K důvodům, pro které byla odměna za zastupování určena podle advokátního tarifu, srov. např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný pod číslem 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí. V Brně dne 31. března 2014 JUDr. Petr Gemmel předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/31/2014
Spisová značka:29 ICdo 60/2013
ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:29.ICDO.60.2013.3
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§243c předpisu č. 99/1963Sb.
§410 odst. 2 předpisu č. 182/2006Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19